Česká rčení dokážou několika slovy vystihnout situaci, náladu i lidskou zkušenost. Řadu z nich používáme automaticky.
„Házet flintu do žita“, „mít máslo na hlavě“ nebo „chodit kolem horké kaše“. Podobná spojení jsou pro češtinu typická svou obrazností. Člověk přitom nemusí doslova házet žádnou flintu ani stát u hrnce, aby přesně pochopil, co chce mluvčí říct. Přenesený význam je pro rčení charakteristický. Odborná literatura je řadí do širší oblasti frazeologie, tedy ustálených slovních spojení, jejichž význam často nelze jednoduše odvodit z jednotlivých slov.
Když jazyk vypráví příběhy
Zajímavé je také rozlišování mezi rčením, pořekadlem a příslovím. Hranice mezi těmito pojmy nejsou vždy úplně ostré. Přísloví zpravidla přináší obecnější zkušenost nebo poučení, zatímco pořekadlo může především výstižně komentovat určitou situaci. Jazykovědci proto upozorňují, že běžné označení „rčení“ se používá poměrně široce.
Za mnoha ustálenými obraty stojí svět, který dnešní člověk zná už jen zprostředkovaně. Do jazyka se promítala řemesla, zemědělství, každodenní život, historické události i náboženské texty. Některé výrazy mají také biblické nebo antické kořeny. Česká televize například upozorňuje na původ spojení jako „Ariadnina nit“, „červená nit“ nebo „žít na vysoké noze“.
Test všeobecných znalostí: 10 otázek z různých oblastí odhalí, kdo ve škole dával pozor
Význam některých obratů se navíc během času posunul. To je jeden z důvodů, proč mohou být starší rčení pro dnešního mluvčího překvapivá. Jazyk totiž neuchovává pouze slova, ale také stopy způsobu života předchozích generací.
Kvíz: Jak dobře znáte česká rčení? Některá jste neslyšeli už desítky let!
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Nový encyklopedický slovník češtiny, Nový encyklopedický slovník češtiny, ČT edu, ÚJČ, Akademický slovník současné češtiny, Wikislovník
Přidejte svůj názor
Komentovat