Tato mladá žena si prožila trochu jiný život, než většina jejich vrstevníků ve stejném věku. Ve dvaceti sedmi letech se totiž musela smířit s tím, že nezestárne.
Holly Butcher je jméno ženy, která ve dvaceti šesti letech zjistila, že s dost velkou pravděpodobností na světě nezůstane už příliš dlouho. Není třeba napínat, předpověď lékařů se, bohužel, naplnila a žena ve dvaceti sedmi letech skutečně zemřela na rakovinu. Zajímavé a hodně poučné ovšem je, co po sobě zanechala. Dvacet čtyři hodiny před svou smrtí se totiž rozhodla světu předat důležitou zprávu, ve které mimo jiné zazněly i některé její rady. Celé to rozhodně stojí za přečtení i následné zamyšlení.
„Vždy jsem čekala, že zestárnu“
„Je skutečně zvláštní si ve dvaceti šesti letech uvědomit a přijmout, že jste smrtelní a moc času vám nezbývá. Jsou to totiž věci, které většina lidí ignoruje. Smrt je prostě veliké tabu a nikdo se o ní nechce bavit. Dny plynou jeden za druhým a vy automaticky předpokládáte, že přijdou další. Vždy jsem si představovala, jak zestárnu, zešedivím, budu mít vrásky a hromadu vnoučat a dětí se svou životní láskou. Chtěla jsem to tak moc, až to bolí, když si na to vzpomenu.“
„A v tu chvíli mi došla jedna věc o životě. Je moc křehký na to, abych pořád řešila nějaké maličkosti, které jsou nakonec bezvýznamné. Každý den je dar a ne něco, na co máte právo. Nyní je mi dvacet sedm let a nechci odejít. Miluji svůj život i blízké. Ale bohužel to nemám ve své moci. Lidé často ignorují fakt, že je smrt nevyhnutelná a myslí si, že se jich netýká. Je ale potřeba z toho přestat dělat tabu a uvědomit si to, díky čemuž si začnete více vážit všeho, co okolo sebe máte.“
Rozhodla se sepsat pár životních rad
„Někdy řešíte bezvýznamné věci, zkuste se zamyslet nad tím, že jednou může skutečně přijít něco vážného. Někdy vás nějaká maličkost může štvát, ale nemělo by vám to kazit každý den. Poslouchejte muziku, a tím myslím doopravdy. Je to nejlepší terapie. Hýčkejte své domácí mazlíčky, mně ten můj bude neskutečně chybět. Mluvte se svými přáteli a jakmile jste s nimi, tak odložte telefon. Jste si jistí, že je u nich vše v pořádku? Cestujte jenom, pokud chcete. Pracujte, abyste mohli skutečně žít. Ne naopak.“
Dejte si ten dort, nemusíte se kvůli tomu cítit blbě. Naučte se říkat ne. A to doslovně a tvrdě, nemusíte se nutit do něčeho, když to vyloženě nechcete a nikdo vám to nemůže dávat za vinu. A k tomu se rovnou váže, nemusíte cítit tlak v tom, že byste měli prožít život tak, jak ostatní říkají, že to je správně. Nemusíte mít vysoké postavení ve firmě, procestovaný celý svět a tři děti s velkým domem. Ale můžete, pokud to chcete. A o tom to všechno je. Snažte se svým blízkým říct, že je milujete, když máte šanci.“
Snad vše, co napsala, je pravda
„Pokud se kvůli něčemu či někomu cítíte být ubohými, máte vždy v rukou tuto situaci změnit. Nenechte se ničím a nikým ponižovat. Nebojte se poznávat přírodu. Z ní jste vzešli, je dobré vědět, jak skutečně vypadá a jak se v ní můžete cítit. Snažte se své peníze utrácet hlavně za zážitky a ne bezvýznamné věci, které vám budou jen ležet na poličce. Buďte vděční dvojnásobně za každý den, kdy vás nic nebolí. Zkuste přijít na to, jak krásné je někomu něco dát.“
„Jakmile pak něco dostanete, zjistíte, že už to pro vás není tak úžasný pocit, jako když dáváte. Važte si času od ostatních, nechoďte pozdě. Nenechte je čekat jen kvůli tomu, že si nedokážete zorganizovat ten svůj. Čas je cenný a měli byste ocenit, že se jej rozhodli věnovat právě vám. Zkuste se někdy pořádně nadechnout čerstvého vzduchu, pořádně se podívat na modrou oblohu a zelené stromy okolo vás. Je to moc krásné a v tu chvíli vám dojde, jaké máte štěstí, že můžete dýchat.“
Zdroj: Business Insider