Už od dětského věku procházíme nejrůznějšímu vzdělávacími zařízeními, která formují naši osobnost. V předškolních letech navštěvujeme školku, pak zasedneme na několik let do školních lavic, a nakonec i do poslucháren univerzit. Škola nás naučí mnohým vědomostem, které zužitkujeme především v budoucím povolání. Nejlepším učitelem je ale samotný život.
Vzestupy a pády tvarují naši osobnost
Každý mladý člověk, který vstupuje do světa dospělých, zažívá zpočátku velice euforické pocity, že může konečně dělat to, co chce. Avšak život není jen o tom, co chceme, ale i co musíme. Potýkáme se s běžnými denními starostmi o domácnost, případně i rodinu a také bychom měli být produktivní v zaměstnání, abychom vydělali dostatečné množství financí, které zajistí komfort a kvalitní život. Tento koloběh je vlastně neustále se opakující věcí. Neméně důležitá je však i psychohygiena, která nás udrží ve formě.
Posezení s přáteli, s milovanými lidmi, sdílení radostí i starostí, to vše nám může pomoci vymanit se alespoň na chvíli z životního kolotoče. Protože je život velice pestrý, zažívá každý z nás i vzestupy a následné pády. Můžeme jej připodobnit k jakési sinusoidě. Úspěch ve všech oblastech života může snadno vystřídat i zmar. Všechny momenty, které se nám dějí, mají ovšem svůj význam. Vytváří z nás plnohodnotnou bytost.
Dítě štěstěny, nebo smolař?
Naskýtá se otázka, proč někteří lidé jsou celý svůj život vlastně jen šťastní? Na první pohled vám může připadat, že tito šťastlivci mají kliku snad už od narození, ale většinou tomu tak není. Právě tito lidé s největší pravděpodobností prožili něco velice těžkého, co je posunulo duchovně o mnoho dál a snaží se na svět dívat už jen optimistickýma očima. Sebrali odvahu, zvedli se a nenechali se nepříjemnými okolnostmi pohltit. Samozřejmě mezi těmito dětmi štěstěny můžeme najít i ty, kteří mají zkrátka pozitivní přístup k životu v krvi a nenechají se ničím a nikým ovlivnit.
Smolaři sami o sobě v podstatě neexistují. Lidé si obecně přivolávají smůlu sami. A to tím, že neustále smýšlí negativisticky a od toho se pak odvíjí i jejich chování, vůči sobě i ostatním. Život tedy dává to, co očekáváme a jakým stylem máme svou mysl nastavenou. Zcela jistě připraví každému z nás i momenty náhlé, které přichází z čista jasna a nejsme na ně připravení. A to je lekce, kterou musíme projít.
Jít životem se zdviženou hlavou
Život, který jste dostali je jakýmsi darem. V podstatě je jedno, jak dlouho bude trvat. Neměli byste upírat své zraky do minulosti, kterou nezměníte. Podstatné je žít hlavně v přítomnosti a užít si každý okamžik, který život přináší. Z těžkých chvil se nutné se časem oklepat a jít dál, vzít si z nich jen to nejlepší. A z těch šťastných čerpejte, co nejvíc to jde, protože právě tyto momenty vás nabijí energií, kterou budete potřebovat v případě, že vaše životní sinusoida bude na bodu nula. Mějte oči i srdce otevřené všem událostem, čistou a jasnou mysl. Život vám skutečně přinese to, co potřebujete.
Fotografie: Pixabay
