Otázku, zda existuje posmrtný život, si jistě někdy položil každý z vás. Vědci jeho existenci potvrdili, avšak svým objevem přispěli k obrovskému zklamání široké společnosti.
Polemika o existenci posmrtného života je takřka tak stará jako lidstvo samo. O tom, co bude poté, co fyzická schránka člověka – tělo – zemře, se přou jednotlivá náboženství, celé národy i kultury. Není proto divu, že se tato otázka dostala i do vědecké sféry, kde jí byla (a je) věnována patřičná pozornost, byť poznamenaná notnou dávkou skepse. Nejnovější vědecké objevy nicméně potvrzují, že „život po životě“ existuje. Jen ne způsobem, který by se většině lidí líbil.
Výzkum proběhl ve zdravotním středisku univerzity
Zdravotní středisko Univerzity v New Yorku, které nese název Langone Medical Center, je známé pro svou renomovanou péči, kterou zakládá výhradně na poznatcích medicíny založené na důkazech. Když neurologové pracující v tomto centru zveřejnili svůj zájem o výzkum posmrtného života, potěšili tím nespočet lidí. Ovšem závěry, ke kterým dospěli, společnost rozdělily na dva tábory – na ty, kteří s nimi souhlasí, a na ty, kteří se proti nim ostře vymezují.
V závěrečné studii přišli s myšlenkou, že mozkové buňky odumírají postupně, a sice kvůli hypoxii (čili nedostatku kyslíku). Mozek tak tělo, které „řídil“, přežívá o několik celých minut. Právě tento čas, kdy je mozek aktivní i po smrti člověka, označují vědci za posmrtný život. Tuto myšlenku podpořili i vědci z Univerzity v Západním Ontariu (London, Kanada). Ti zkoumali mozkovou aktivitu několika lidí ve vegetativním stavu poté, co byli odpojeni od přístrojů.
Celkem pozorovali mozkovou aktivitu u čtyř pacientů, přičemž u třech z nich přestal být mozek aktivní v okamžiku, kdy došlo k srdeční zástavě. Čtvrtý pacient vykazoval určitou mozkovou aktivitu i po odpojení od přístrojů. Když vědci hledali odpověď na otázku, proč tomu tak je, dospěli k závěru, že čtvrtý pacient byl nositelem specifického a dosud nepopsaného genu, který dokáže být aktivní a ovlivňovat tak mozek i po fyzické smrti člověka.
Lidé, kteří prožili klinickou smrt, s vědci nesouhlasí
Mezi odpůrce vědeckých teorií se řadí množství lidí, kteří prožili klinickou smrt. Tito lidé jsou přesvědčeni, že pronikli za bránu onoho světa a zakusili opravdový posmrtný život. Se strohým vědeckým vysvětlením tak odmítají souznít a dále jsou přesvědčeni o své pravdě. Další skupinou, která odmítá vědecké vysvětlení, jsou (z pochopitelných důvodů) věřící.
Je jen na vás, k jaké myšlence se kloníte – zda k vědeckému vysvětlení, kdy posmrtný život tak, jak si ho většina lidí představuje, neexistuje, nebo k ideji něčeho, co přesahuje omezené lidské vědomí a chápání. Jediné, co je jisté, je to, že odpovědi na otázku existence posmrtného života se s nejvyšší pravděpodobností v dohledné době nedočkáte.
Zdroj: Livescience
