Klíšťata jsou podceňovaným rizikem, ve kterém ale držíme smutný prim v rámci celé Evropské unie. Ačkoli jsou malá, lidskému organismu mohou způsobit značné škody.
Během let jich u nás také přibývalo, ostražití bychom ovšem měli být nejen při procházce lesem. Dá se na ně ovšem narazit i ve městě nebo na louce, kde je tráva či dostatek zeleně. Základem jsou repelenty a oblečení, které vám zakrývá celou postavu. Hlavně tedy dlouhé rukávy a pevné nohavice. Existuje ale něco, co je na nás skutečně přitahuje? Podle všeho existuje skutečný magnet, jehož absenci riziko setkání velmi omezíte. Co to je?
Skutečný magnet na klíšťata
Je to zcela běžná věc, bez které si mnoho lidí nedovede vůbec opustit domácnost. Jenže právě tahle věc přitahuje hodně věci včetně klíšťat. Možná už vám svítá. Ano, řeč je samozřejmě o mobilním telefonu. Než tedy vyrazíte do lesa na toulky, rozmyslete si, zda tento aparát opravdu tak nutně potřebujete. Pokud na něm něco nezávisí, bude mnohem přínosnější nechat ho doma. Proč ale právě telefon způsobuje větší riziko nesnází s klíšťaty?
Výzkum na to to téma provedli vědci z University of Life Sciences v Poznani, University of Szczecin, Univesity of Zielona Góra a Szafarik University, University of Technology a Veterinární univerzity Košice. Celý závěr veškerého spojeného bádání byl poměrně šokující. Ověřoval totiž, jak vlastně klíšťata reagují na magnetické a rádiové vlny. A ukázalo se, že jsou citlivé na vlnění o frekvenci 900 MHz, tedy přesně to produkované mobilními telefony.
Zkuste ho jednou nechat doma
Badatelé nezkoušeli, jak se klíšťata chovají při jiných frekvencích. Je však naprosto ověřené, že jejich magnetické snímání je velmi citlivé. Není také bez zajímavosti, že rádiové vlny přitahují v mnoha případech hlavně ty parazity, kteří jsou infikováni bakteriemi Borrelia a Rickettsia. A přesně ty jsou odpovědné za přenos nemoci typu lymské boreliózy. „Za zmínku stojí, že se klíšťata vyvíjejí tisíce let. Mnoho patogenů u klíšťat manipuluje hostiteli.“
„To znamená změny metabolismu, plodnosti, a dokonce preferencí prostředí. zdá se tedy, že některé z nich upravují reakci klíšťat na elektromagnetické podněty. Díky tomu jsou v důsledku ještě dychtivější než obvykle,“ vysvětluje člen týmu. Když tedy vyrazíte do lesa, zkuste si pro jednou digitální technologie odpustit. Dalším rizikem je, že o těchto drobných parazitech koluje mnoho polopravd až mýtů. Ty jen přispívají tolika příhodám.
Nežije jen v lese a neskáče ze stromu
Klíšťata žijí obecně v trávě i křoví, vyskytují se ve výšce cca 1,5 metru nad zemí. Tato hladina závisí ovšem na jejich vývojovém stádiu. Úplně nejníže jsou larvy, protože sejí drobné savce jako jsou hlodavci. O něco výše najdete nymfy, tedy přechodné stadium – z nich se vyvine dospělý jedinec. Nymfy najdete často na psech, 1,5 metru nad zemí jsou pak dospělá. Dalším mylným výkladem je, že vám setkání hrozí pouze během návštěvy lesa či stromů.
Ano, lesy (hlavně ty listnaté) jsou pro klíště obecné zcela typickou krajinou výskytu. Narazit na ně však zcela bez problémů můžete i na zahrádce, na louce nebo při průchodu městským parkem. Hojně se pohybují tak na březích řek, rybníku či na krajích lesních cest. Prakticky kdekoli vám výška trávy překročí 20 cm, tam najdete klíšťata. Výrazně méně je jich v jehličnatých lesích, případně suchých a prosluněných místech všeho druhu.
Zdroj: Webniusy
Napište komentář