Dělat unáhlené závěry se nevyplatí. O tom se přesvědčila jistá učitelka, která ponížila žačku před celou třídou proto, že její matka pracovala jako uklízečka. Po letech se ale dočkala odplaty.
Tento příběh je starý spoustu let, ale i v dnešní době je stále aktuální. Týká se společenských rozdílů mezi lidmi, kteří tvrdě pracují rukama za minimální mzdu a těmi, kteří mají lepší výplatu za méně namáhavou práci a kteří se díky tomu cítí výše postavení, než ti první. Jistá učitelka, která svou aroganci neudržela na uzdě a ponížila dívku, jejíž matka pracovala jako uklízečka, ale dostala zaslouženou životní lekci.
Dítě uklízečky nikdy nebude ředitelem
Na jisté základní škole pracovala učitelka biologie Ilona, která se jednoho dne jala hovořit s dětmi o sociálních rozdílech mezi lidmi. Do její třídy chodila také dívka jménem Misi, o níž bylo známo, že její maminka pracuje ve škole jako uklízečka. Misi byla průměrná žákyně, ale v jednom předmětu excelovala, a to byla matematika. Často vítězila ve školních i mimoškolních matematických olympiádách, kde pravidelně získávala první či nejhůře druhé místo.
Misiina rodina byla chudá, nicméně se důstojně živila tvrdou manuální prací. Misi své mamince často po vyučování pomáhala uklízet školní chodby a třídy, přičemž si ji spolužáci dobírali a s pohrdáním ji škádlili. Ona si z toho ale nic nedělala a také spolužáci si časem zvykli a se svými posměšky přestali. Totéž ale neplatilo o učitelce Iloně, která neustále dělala mezi dětmi sociální rozdíly.
Ilona před celou třídou prohlásila, že Misi skončí jako uklízečka, za kterou se bude celá společnost stydět. A že i když je dobrá v matematice, sociální status její rodiny jí předurčuje, že jí žádná velká kariéra nečeká. „Dítě uklízečky nikdy nebude generálním ředitelem a dítě ředitele nikdy neklesne na úroveň uklízečky,“ vyslovila učitelka před celou třídou příšernou větu. Nebohá Misi neměla, co na to říct.
Ty myješ podlahy, že?
Po letech se třída ze základní školy měla opět sejít, a to i spolu s vyučujícími. Z učitelky Ilony se stala ošklivá a zahořklá stařena, její postoj k lidem se však nezměnil. Jednoho po druhém se s jízlivostí v hlase ptala, kde se uchytil a co dělá. Když dorazila k Misi, s posměchem prohlásila: „Ty myješ podlahu, že?“
Misi zachovala klid a bez zjevné zášti v hlase učitelce odpověděla: „Ne, stavím domy.“ Stará učitelka se ušklíbla. „Jsi asistentka?“ Odpověď, kterou dostala, ji nejspíš děsila až do smrti. „Vlastním stavební firmu, jsem generální ředitelka,“ opáčila s lehkým úsměvem Misi zkoprnělé učitelce Iloně. Té slova zamrzla na rtech a netušila, co má říct. Své dílo pomsty Misi zakončila tím, že po skončení třídního setkání velkoryse nabídla učitelce, že ji její osobní řidič odveze domů.
Zdroj: Newsner
