Narození dítěte je velká událost. Mnoho rodin nemá jen jedno, ale i několik dětí. Proč je každé jiné a žádné není stejné? Na tuto otázku přinášejí odpověď odborníci. Hlavní vliv na jejich vývoj má především počet členů konkrétní rodiny. Když se narodí první dítě, jsou dohromady pouze tři. Naopak u třetího dítěte už jich je pět. A co teprve vícegenerační domy, kde může žít na jednom místě podstatně více lidí? I to utváří osobnost dítěte.
První dítě je nejsilnější člen rodiny
Kdo je prvorozený, má určitá privilegia. To platilo i v minulosti, za dob králů, kdy bylo prvorozené dítě dědicem trůnu. V dnešní době se jedná o takzvaně nejsilnějšího člena rodiny. Narození dítěte je velmi očekávané a tak je jasné, že poté se mu všichni věnují, zahrnují ho láskou, ale i různými dárky. Rodiče často nemají zkušenosti s výchovou a tak mohou dělat spoustu chyb, ze kterých plyne to, že je jejich potomek rozmazlený. Postupem času je to on, kdo rozhoduje co a jak bude.
Nutno také říci, že prvorozené dítě se velmi často stává zrcadlem svých rodičů. V dospělosti se chová velmi podobně, má podobné zvyky a záliby, stejně jako může mít i podobné, nebo dokonce stejné povolání. Po dlouhou dobu je pro rodiče tou hlavní osobou, na kterou se bere největší ohled. Není výjimkou, že toho někteří potomci zneužívají. I v dospělosti.
Druhé dítě řeší vážné problémy
Zatímco u prvního dítěte je realita taková, že má co chce, tak narození dítěte které je druhé v pořadí už bývá spojeno s tím, že musí řešit určité vážnější problémy. Nutno říci, že co rodiče zkazili u prvního dítěte se snaží zlepšovat u toho druhého. Zároveň má ale výhodu určité vyšlapané cesty a tak je mu řada věcí bez problémů dovolena. Není výjimkou, že druhorozené děti jsou často považovány za osoby s duší umělce. Rády něco tvoří a mnohdy volí i uměleckou dráhu. Toto dítě má také výhodu v tom, že umí lépe reagovat na případné změny a je také pružnější pokud jde o nutnost se určitým věcem nějakým způsobem přizpůsobit.
Třetí dítě má největší pohodu
To je jeho velká výhoda. Pozornosti se mu od rodičů zase až tolik nedostává, což přináší výhody v tom, že nemusí až tak poslouchat příkazy a má celkově pohodlnější život. Oba dva sourozenci mu již vyšlapali potřebnou cestu a tak celkem dobře ví, co si může a co si nemůže dovolit. Narození dítěte, které je třetí v pořadí už není pro rodiče nijak výraznou událostí. Díky tomu, že mu je dáváno méně pozornosti se může plně věnovat tomu, co má rádo a co ho baví. Nemusí jít ve šlépějích svých rodičů ale může dělat to, co se mu zlíbí. A to ať jde o koníčky, nebo jde o zaměstnání.
Čtvrté dítě je jako první
Zajímavé je, že pokud se rodičům narodí ještě první dítě, dělají všechny věci stejně, jako by šlo o narození dítěte prvního. Jako by si uvědomili, že druhé a hlavně třetí spíše zanedbávali a tak to musí ihned napravit. Jejich první dítě už je celkem velké a tak mohou čas věnovat tomuto. Mají však už určité zkušenosti s výchovou, což znamená, že čtvrtý potomek nebývá ani rozmazlený, ani si nemůže dovolit cokoliv chce. Je ale stále velmi spojený s oběma rodiči a dost často přejímá jejich názory, chování a další věci. Jak v dětství, tak samozřejmě i v dospělém životě.
Jak jsou na tom další děti?
Mít pět a více dětí není zase až tak obvyklé, ale pokud něco podobného nastane, nastává v podstatě stejný koloběh, jako při narození druhého dítěte. Páté je tedy vychováváno jako druhé, šesté jako třetí. Pokud by snad nějaká rodina zatoužila po sedmém potomkovi, je pravděpodobné, že vše začne opět nanovo a toto dítě bude vychováváno jako první.
