6letá holčička při operaci málem přišla o život. Krátce poté řekla slova, ze kterých matka propukla v pláč

Fotografie: Depositphotos

Malá dívka jednoho dne překvapila matku zvláštní otázkou. Ta věří, že její dcera si prošla zážitkem blízkým smrti a posílila tak jejich víru.

Malá dívka, byla už od narození nemocná. Když jí byly tři roky, rozhodli se její rodiče pro operaci, která měla její stav zlepšit. Ta se ale nakonec změnila v drama a lékaři bojovali o její život. Naštěstí přežila. Později doma se však na matku obrátila se zvláštní otázkou. A jí došlo, že si její dcera musela projít něčím, co nepocházelo z tohoto světa.

Nemocná byla už od malička

Už když byla Brittany Tomic těhotná, neprobíhalo vše hladce. U dítěte lékaři objevili cystu na mozku, vyloučili však Downův syndrom. Zdálo se, že by vše mohlo být v pořádku a když se malá Zola narodila, vypadala jako zdravé miminko. V jejím půl roce si však maminka všimla, že se nevyvíjí stejně jako ostatní děti.

Ve dvou letech začala trpět záchvaty. Ty se nakonec přisoudily spánkové apnoe a rodičům byla doporučena operace. Mělo se jednat o odstranění mandlí, kdy lékaři předpokládali, že se tím podaří záchvaty vyřešit. Rodiče neváhali a ve třech letech tak Zola podstoupila banální operaci mandlí. Ta proběhla v pořádku a Zola byla propuštěna z nemocnice.

Boj o život

Po několika dnech doma však Zola začala silně krvácet z úst a byla díky velké ztrátě krve v ohrožení života. V nemocnici dostala krevní transfuzi a nakonec se jí podařilo stabilizovat. Přišlo se na to, že holčička trpí vzácným Ehlers-Danlosovým syndromem. Ten postihuje pojivové tkáně. Zatímco u běžných lidí jsou pojivové tkáně pevné, u této nemoci se chovají trochu jako žvýkačka a tito lidé mají velmi elastickou kůži a hypermobilitu kloubů.

Zola trpí cévní variantou syndromu a její kůže je náchylná k tvorbě modřin. Tkáně orgánů jsou tenké, hrozí jejich prasknutí a je tak ohrožena vnitřním krvácením. To pro rodiče tedy nebyla dobrá zpráva. Nicméně Zola se z akutního krvácení zotavila a po pár dnech opustila nemocnici. Doma si však maminka všimla změny Zolina chování.

Tvrdí, že se potkala s Bohem

Z čeho tato změna pramení se od ní dozvěděla o několik dní později. Zrovna jí pomáhala převléknout se do gymnastického úboru, když se jí Zola zeptala: Kdy se zase uvidím s Bohem?” Matka byla zaskočená a zeptala se, jak to myslí? A ona svoji otázku zopakovala. Nakonec se matce svěřila a rozpovídala se o svém zážitku.

Přestože se nikdy o tom, co se v nemocnici dělo a v jak vážném stavu byla, nikdy se Zolou nebavily, ona sama řekla, že se setkala s Bohem, když byla mrtvá. Její matce hned došlo, že si dcera musela projít zážitkem blízkým smrti. Prý si k němu sedla a objala ho. Bůh jí poděkoval za to, že jsou přátelé a že ho miluje.

Od té doby Zola kreslí obrázky svého srdce, ve kterém je Bůh. Mnoho lidí její zážitek zpochybňuje, protože si myslí, že malé dítě si určitě vymýšlí. Její matka je však přesvědčená, že Zola zažila něco, co nelze vysvětlit. Navíc vidí, že tento zážitek měl na Zolu pozitivní vliv jak po fyzické, tak i duševní stránce. Šíří tedy osvětu nejen o vzácné nemoci, kterou Zola trpí, ale i o jejím zážitku mezi nebem a zemí.

Zdroj: Onlinenytt