Mělo by dítě spát s rodiči v posteli? Odpověď na tuto otázku je velmi individuální. Některé děti jsou připraveny spát samostatně ve svém pokojíčku od tří let, některé ještě dříve a jiné k rodičům do postele chodí spát až do šesti či osmi let. Pokud jde o správný věk, neexistuje nějaká definitivní rada.
Sdílení jedné postele s rodiči je v mnoha částech světa běžné a existuje to již dlouhou dobu. Někde to považují za naprosto normální, jinde se snaží děti vést k tomu, aby spaly ve svém pokoji a rodiče tak měli více soukromí. Nejde však pouze o soukromí rodičů.
Velký vliv to má na dítě samotné. Než se k tomu však dostaneme, zkuste přemýšlet o tom, proč vaše dítě s vámi spí? Potřebuje cítit klid, bezpečí, vaši blízkost? Nebo se něčeho bojí? Anebo si dítě do postele berete záměrně vy, protože se cítíte sami nebo se cítíte klidnější?
Možná jste si plánovali, že bude vaše dítko spát samo, ale nakonec spí ve vaší posteli a dětský pokojíček je určen jen denním hrám. Jednoho dne však přijde den, kdy dítě bude muset začít spát samo. Společné spaní není možné navěky. Jak už jsme zmínili, neexistuje žádná zaručená doba, kdy je vhodné dítě nechat spát samostatně. Ale můžete si položit několik zásadních otázek, díky kterým najdete správnou odpověď.
-
Dostane se všem členům rodiny dostatek kvalitního spánku?
-
Existuje nějaká citová či jiná újma u dítěte, pokud bude spát ve své posteli?
-
Projevuje vaše dítě nějaké známky neklidného spánku?
-
Narušuje přítomnost dítěte ve stejné posteli manželský/partnerský vztah?
Podíváme se na to víc do hloubky
Spánek je velmi důležitým prvkem při udržování dobrého zdraví. Spánek s ostatními lidmi může být rušivý a zejména děti mohou procházet fázemi vysoce dysregulovaného spánku, který udržuje ostatní vzhůru. Pokud sebou vaše dítě ze spánku hází, otáčí se, nechtěně kope, možná budete muset uvažovat o tom, že dítě začnete učit spát na své posteli, byť zatím v jedné místnosti s vámi. Ale nevyspaný a unavený rodič bývá podrážděný a náchylný k onemocnění. Co je tedy pro vaše dítě lepší?
Samostatné spaní má na dítě i pozitivní vliv. Tak třeba schopnost dělat věci na vlastní pěst, oblékat se sám, vykonávat základní hygienické úkoly. Spát sám, je pro dítě velký vývojový úspěch, který buduje u dítěte sebevědomí. Čím déle spí dítě s mámou a tátou, tím více se stává závislé a může narušovat budování dobrého pocitu ze sebe sama. Zvlášť u dětí, které již chodí do školy. Ostatní se mu mohou vysmívat.
Všímejte si toho, co vám dítě naznačuje nebo říká. Může se stát, že dítě začne samo mluvit o tom, že by rádo svůj vlastní prostor anebo, že nějaký kamarád má svou vlastní postel a pokojíček. Někdy dítě po tom touží zkrátka samo, jindy budete muset dítě nasměrovat vy. Berte vážně, co vám dítě naznačuje, a ne jen že předpokládáte, že s vámi je dítě přeci jen v bezpečí a je to pro něj lepší.
Dítě by tímto nemělo zasahovat do vztahu rodičů. Fyzická blízkost v manželství musí být prioritou, i když to znamená přemístit děti do jejich vlastního pokoje.
Výhody samostatného spánku dětí
-
Každému se dostane většího klidu pro spánek
-
Děti se tím učí větší nezávislosti
-
Zvyšujete další spojovací aktivity – pokud s vámi dítě přestane spát, přirozeně začnete hledat aktivity, které vás budou spojovat: více procházek, her, čtení pohádek, mazlení a jiné rituály
-
Děti se naučí a pochopí, že vztah rodičů je zvláštní a soukromé pouto
Schopnost cítit se bezpečně, zvládat strachy a znovu usnout sám, je velmi důležitým vývojovým úkolem. To umožňuje dítěti s větší kuráží poznávat svět, usnout bez problému i v případě, že pojedete na návštěvu, cítit se pohodlněji během cestování a užívat si větší svobody. Pomáhat vašemu dítěti naučit se spát samostatně je důležitý krok. Nicméně začínejte nenásilně, pozvolna a třeba tím, že dítěti umístíte postel v ložnici, pokud nechce spát samo v jiné místnosti. Dítě by se v pokojíčku mělo cítit dobře, umožněte mu účastnit se zdobení a vybavování pokojíčku. Možná se pak bude i těšit.
Obrázky: dreams, woodcockpsychology
