Retro fenomén se znovu dere do popředí. Plyšová opička s prstem v puse, známá jako Mončičák, byla kdysi snem každého dítěte. Dnes se z ní stal sběratelský klenot.
Mončičák, ten roztomilý plyšák s typickým cucajícím palcem, se do Československa dostal v 80. letech. Pamatuje si na něj i mnoho kolegů z naší redakce. Generace tehdejších dětí na něj i dodnes vzpomíná s nostalgickým úsměvem, navíc když se na scéně objevila hračka Labubu, která nápadně připomíná jeho ošklivější verzi. V době, kdy většina hraček pocházela z domácí výroby, byl Mončičák luxusním zbožím, symbolem západního stylu, který bylo možné sehnat jen v Tuzexu. Kdo měl tuhle plyšovou opičku, byl v kolektivu za hvězdu.
Kdo měl Mončičáka, byl králem třídy
Hračka původně pochází z Japonska, kde ji v roce 1974 vytvořila firma Sekiguchi. Tamní návrháři se inspirovali touhou vytvořit hračku, která bude v dětech podporovat lásku a něhu. Název Monchhichi vznikl spojením japonského slova „mon“, což znamená „můj“, a zvuku cucání palce – „chhichi“. I proto má plyšák neodmyslitelný prst v puse, který mu šel vyndat a zandat.
Do Evropy dorazili Mončičáci koncem 70. let, přičemž v Německu a Itálii se okamžitě stali hitem. Do Československa se však dostali až o několik let později, a to díky Tuzexu. Cena kolem 100 Kčs byla tehdy pro mnohé rodiny dost vysoká, což dnes působí srandovně, ale přesto se z Mončičáků stal symbol dětství celé generace.

Kdo si nenechal vyměnit tuto starou bankovku, ten má doma poklad v hodnotě 25 000 000 Kč
Dnes za originální kousky ze 70. a 80. let dávají sběratelé klidně i 20 000 korun, zejména pokud se jedná o původní japonskou edici nebo limitované varianty s unikátním oblečením. Mončičáci jsou takovým „retro zlatem“, podobně jako Labubu nebo Medvídek Me to You, ale s mnohem delší tradicí.
Mončičák jako fenomén návratů
Zajímavé je, že Mončičáci zažívají po letech renesanci. Mnoho lidí si je pořizuje znovu, a ne kvůli dětem, ale kvůli nostalgii. Psychologové to vysvětlují jako přirozenou potřebu vracet se do bezstarostného období dětství. Ostatně v době plné konfliktů a politických kauz se návrat k plyšové opičce s usměvavou tvářičkou může jevit jako terapie.
Dnešní Mončičáci se vyrábí v mnoha variantách, od miniatur po sběratelské série s propracovaným oblečením. Původní kouzlo si ale zachovali a jsou symbolem něhy, přátelství a klidu.
Dnešní následovník retro kouzla
Pokud dnes existuje hračka, která svým fenoménem připomíná Mončičáka, pak je to bezpochyby Labubu. I tyto postavičky mají japonský původ, i když působí spíše moderně a tajemně, možná až děsivě. Jsou to sběratelské figurky s roztomile strašidelným výrazem, vyráběné v omezených sériích, které se během pár minut vyprodávají po celém světě.
Podobně jako Mončičáci v 80. letech, i Labubu představují mix nevinnosti a originality. Každá figurka má jiný výraz, kostým i příběh, a lidé je sbírají s podobnou vášní, jakou měly děti kdysi k plyšovým opičkám. Oba fenomény spojuje jedno – dokážou v lidech probudit hravost a emoce, které se v dospělosti často ztrácí. Na SvětěKreativity jsme již psali o další retro výrobcích, které jsou stále v kurzu, třeba jako stavebnice Merkur.

Napište komentář