
Zdá se, že budoucí vládní trojblok (ANO, SPD a Motoristé sobě) našel první společné téma. Chtějí si posvítit na marže obchodních řetězců.
Jedná se o místa, kam lidé v současné době chodí nakupovat nejčastěji, tedy supermarkety. Dle sdělení všech tří stran totiž mohou za vysoké ceny potravin obchodní řetězce. Samotné markety ale takovéto obvinění kategoricky odmítají a upozorňují, že jejich zisky jsou hluboko pod evropským průměrem. Přesto ale politici mluví o možnosti zastropování marží či posílení pravomoci Antimonopolního úřadu.
Výše marže má být transparentní
Hnutí ANO do svého programu vepsalo i kvalitní české potraviny pro každého. „Posílíme kontroly kvality a původu potravin, zasadíme se o transparentnost rozdělení marží v rámci potravinového řetězce a označení původu u všech potravin. Zřídíme potravinového ombudsmana pro ochranu spotřebitelů před neférovými praktikami,“ stojí v jejich programu s tím, že státu by neměly tímto vzniknout další náklady, protože by k realizaci byly využity stávající kapacity Ministerstva zemědělství.
Dle sdělení poslance Davida Pražáka by mělo být jasně stanoveno, jak velký podíl z konečné ceny může tvořit marže jednotlivých složek potravinového řetězce. „Je to výrobce, logistika, prodejce – každý má jinou výši marže a mělo by být definováno, kolik by kdo měl mít,“ uvedl pro CNN Prima News. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová dodala, že rostoucí marže prodejců zbytečně zvyšují konečné ceny potravin. Zástupci obchodníků se proti takovýmto tvrzením ostře ohradili slovy: „Je to věc naprosto vycucaná z prstu. Český retail je pod polovinou průměru ziskovosti v celé EU.“ Takto reagoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
První vyjádření Andreje Babiše o kauze Filipa Turka: Motoristům dal jasný příkaz, přes který nejede vlak
SPD se přidává
Taktéž SPD zastává podobný názor jako hnutí ANO, ale s tím rozdílem, že by prosadila jiný postup. Dle názoru poslance Miroslava Ševčíka je v současné době klíčové, aby státní instituce lépe kontrolovaly, zda mezi řetězci nevznikají kartely a neprobíhá skryté ovlivňování trhu. Postoj odborníků na účinnost takovýchto kroků je ale spíše skeptický. Navíc v této oblasti Antimonopolní úřad nezahálí, jde však o složitý proces, v němž se málokdy vyskytnou přímé důkazy.
„Marže samozřejmě mohou být indikativní. Pokud začnou hodně růst, je to indicie toho, že dochází k nějaké nezdravé koordinaci a že v pozadí může být kartel. Pro úřad je nicméně důležité protisoutěžní jednání, marže je doprovodným jevem, který by úřad neměl nějak komentovat a už vůbec ne regulovat. To je věc Ministerstva financí,“ vysvětlil před časem Petr Michal, vedoucí Katedry mezinárodního a evropského práva na Univerzitě Palackého v Olomouci pro SeznamZprávy. Na SvětěKreativity jsme rovněž psali o kritice Pirátů ze strany Andreje Babiše.
Napište komentář