Graffity – většina lidí je považuje za odporný a drzý vandalismus, najdou se ale i tací, pro které je to unikátní forma umění. S podobnými obrázky jste se minimálně jedenkrát za život jistě setkali a nezáleží na tom, zda se toto dílo nacházelo na zdech domů, odstavených vagónech, komínech, v podchodech či na lavičkách. A teď ruku na srdce: Jaký názor na graffity máte vy?
Sprejeři v tomto odvětví vidí ve svých malbách jednoznačné umění plné nápadu a kreativity, jež svá díla nemusí vystavovat v uzavřených galeriích, neboť jejich výstavou je rovnou celé město. Ať tak či onak, pojem graffity se vryl do paměti celému světu – a nezáleží na tom, zda jako vandalismus či umění.
Původ
Kdo by se pídil po vzniku graffitů, jen těžko by se dopátral jednoznačné odpovědi. Jeho původ totiž není jasně zřetelný. Dost možný je totiž fakt, že se graffity jako jedno z odvětví street artu vyvinulo hned na několika místech zároveň. Tak už to v tomto směru bývá. Jedno je ale jisté – největší pozornosti se mu bezesporu dostalo v samotném New Yorku díky člověku, jehož přezdívali Taki 183, který zde začal psát své tagy. Co se těchto počátku týče, datují se zhruba do 70. let.
Všechno má své meze!
V samotných začátcích malování po zdech nikomu nijak zvlášť nevadilo. Nikdo tyto kreativní obrázky či různě vyšperkovaná jména neshledával jako velký problém. Dokud si sprejeři pro své výtvory vybírali nudná místa, která proměňovali v barevná plátna, ještě se to dalo. Jenže pak se to zvrtlo. Sprejeři si přestali vážit nových budov, vlaků, prostor metra a zkrátka si čmárali kde se jim zachtělo. Lidem se tohle jednání přestalo líbit a graffity začali považovat za vandalismus. Začaly hony na sprejery a jejich malůvky se ve městech začaly zabarvovat.
Základní prvek – abeceda
A, b, c, d, e, f…abecedu vám jistě nemusíme dlouze představovat. I v oblasti sprejování jedna taková existuje a stala se základním prvkem tohoto směru. Sprejer vždy musí mít představu o tom, co bude vytvářet a to ještě dříve, než vůbec sáhne po plechovce s barvou. Graffity nejsou o tom, někam něco načmárat, jak si většina lidí chybně myslí. Sprejeři touto formou vyjadřují kousek sama sebe. Jen by si k tomu měli vybírat místa, kde to nikomu nebude vadit.
Problém s graffity se stal inspirací pro film
Fakt spojující nespokojenost se sprejery a jejich obrázky se stal inspirací pro český film nesoucí název Gympl. Film je to sice poměrně vydařený, ač místy trochu nepřesný, ale i přesto si u diváků získal pozornost a sklidil obrovský úspěch. Najednou všem bylo jasné, že fenomén v podobě graffitů ani zdaleka nevymřel, nýbrž zajímá stále více lidí.
Obrázky: flickr.com
