Hasiči poctili umírajícího kolegu s rakovinou tím, že ho vzali na poslední cestu v sanitce, ve které předtím zachraňoval zraněné

Fotografie: Lasy / Creative Commons / Attribution 2.0

Při takových příbězích nás někdy napadá, jestli je život spravedlivý. Mladý muž, který zachránil mnoho životů, onemocněl, ale jeho život se lékařům nepodařilo zachránit.

Osud k němu skutečně nebyl vlídný. Frank Nunez, 34letý hasič, bojuje s rakovinou v posledním stádiu. Veškerá léčba selhala a jediné, co mu mohou zdravotníci zajistit, je paliativní péče. Přes veškerý smutek, který tato situace způsobuje, je však Frank obklopen mnoha přáteli a rodinou, již se snaží mu jeho odchod ulehčit a být mu po boku do poslední chvíle.

Rakovina se vrátila a tentokrát již léčba nezabrala

Mladému hasiči byla poprvé diagnostikována rakovina už v roce 2019. Jednalo se o vzácný typ rakoviny měkkých tkání, která se projevovala ostrou bolestí v noze. Tehdy podstoupil chemoterapii a radioterapii. Léčba zabrala a rakovina se dala na ústup. O pouhé dva roky později se však vrátila. Tentokrát se mu rozšířila do levé plíce a vyhlídky na uzdravení byly mizivé.

I přes smrtelnou diagnózu však Frank stále pracoval jako hasič v okrese Itasca ve státě Illinois. Pomáhal v napjatých časech pandemie a zachránil mnoho životů. Jak nemoc postupovala, musel být nakonec hospitalizován a připojen na kyslík, aby mohl pohodlně dýchat. Přesto ještě několik týdnů před tím absolvoval školení na požárního inspektora.

Kolegové hasiči se v nemocnici střídají

V nemocnici však naštěstí není sám. Velkou oporou mu je manželka Christina, se kterou se seznámili několik týdnů předtím, než mu diagnostikovali rakovinu poprvé. Vzali se, ale společná budoucnost je nečeká. Christina je u Frankova lůžka neustále a podporuje ho v posledních dnech. Jeho kolegům také není osud Franka lhostejný. Střídali se při návštěvách v nemocnici, aby ho povzbudili a každý den se ujistili, že mu nic nechybí.

Podle doktorky Khalilah Gatesové poskytli Frankovi jeho kolegové neuvěřitelnou podporu: „Myslím a řekla jsem to i veliteli, že skutečnost, že jsou tam 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby se ujistili, že není sám, vypovídá hodně o Frankově osobnosti.“ Velitel hasičů nepochybuje o tom, že Frank si jejich podporu více než zaslouží: „Přišel se skvělým přístupem a chtěl změnit lidi, kterým jsme sloužili. Frank je člověk, jenž se s radostí těšil na každý jeden den.“

Jeho nemocná maminka syna hladí po ruce

Podporu má i od maminky, která však sama trpí leukémii. Ve videu můžete vidět dojemné záběry, jak sedí na invalidním vozíku u postele svého syna. Sama je viditelně poznamenaná těžkou nemocí a před několika dny podstoupila ve stejné nemocnici transplantaci kmenových buněk, která by jí mohla pomoci. Její syn však už žádnou naději nemá. Ani jeden z nich nemůže mluvit, hladí se tedy po rukou a krátké vzkazy si vyměňují psaním na mazací tabulku.

Nemocnice už nemá Frankovi co nabídnout, proto se s manželkou dohodli, že poslední dny stráví Frank v klidu domova. A na jeho poslední cestu domů se nachystali i jeho kolegové. Zorganizovali pro něj převoz hasičskou sanitkou, kterou Frank ve své práci miloval. Můžeme tak sledovat dojemné záběry kolegů, kteří vzdávají Frankovi čest a nakládají jeho postel do sanitky. Přibíhá i další překvapení, pes Max, jehož Frank už několik týdnů neviděl. Společně s manželkou pak odjíždí na poslední cestu domů.

Zdroj: People