Rakovina, která zpočátku probíhá bez jakýchkoliv příznaků. Může se stát, že se nepozorovaně vyvíjí několik let

Fotografie: Shutterstock

Rakovina prostaty patří v mužské populaci mezi nejčastěji se vyskytující formu rakoviny. V České republice je jí každoročně postiženo zhruba 7,5 tisíce mužů a pokud jde o roční počet úmrtí, pohybuje se kolem 1,5 tisíce. Pro srovnání, v sousedním Polsku je ročně diagnostikováno přibližně 15 tis. případů a úmrtnost činí téměř 50 %.

Prvním předpokladem úspěšné léčby je samozřejmě včasná diagnóza onemocnění, aby se s léčbou mohlo začít v co nejranějším stadiu.

Problémy diagnostikování rakoviny prostaty

Tento typ rakoviny je zákeřný mimo jiné také tím, že může v těle člověka bujet, aniž by měl nějaké výrazné příznaky. K jeho odhalení přispěje zpravidla až test na krevní prostatický specifický antigen.

Pokud jde o potenciální postižené, za rizikovou skupinu jsou označování především muži od 45 let věku, pokud se v jejich rodině rakovina prostaty již objevila, nebo obecně muži nad 50 let věku.

Ti by samozřejmě ideálně měli dbát na zdravý životní styl a věnovat se pravidelným fyzickým aktivitám, ale rovněž by měli pamatovat na nutnost pravidelných preventivních vyšetření, která právě mohou pomoct případné nádorové onemocnění včas odhalit.

Různé formy testů a vyšetření

Testování na možnost přítomnosti rakoviny prostaty provádějí odborní lékaři, zejména radiolog a urolog, kteří mají k dispozici řadu stále se rozvíjejících metod. Prvním testem by měl být již výše zmíněný test na krevní prostatický specifický antigen, jehož hodnoty signalizují případné problémy v této oblasti.

Aby poté mohli lékaři získat přesnější údaje, kombinuje se magnetická rezonance s ultrasonografií. Odebraný vzorek tkáně bývá kontrastně zbarven a zkoumán pod mikroskopem. Velkou výhodou těchto kombinovaných metod je jejich stupeň přesnosti, který je mnohem vyšší než u starších postupů. Většinou to znamená, že není zapotřebí odebírat další vzorky potenciálně patologické tkáně pro další testování.

Fotografie: Pixabay

Da Vinci jako robotický operační systém

V řadě lékařských zařízení v České republice a Polsku se k operačním zákrokům používá moderní metoda, která spočívá ve využití přístroje nazvaného da Vinci. Jedná se operační robotický systém, jehož obrovskou výhodou je přesnost a také minimalizace nezbytné invaze do lidského organismu.

Tento systém je tvořen soustavou chirurgických nástrojů, které lékař operatér ovládá ze speciální konzoly.  Systém je vybaven také nejmodernější stereotaktickou kamerou, která lékaři umožňuje, aby mohl vnímat také hloubku obrazu, což je pro operační výkon naprosto nezbytné. To umožňuje právě trojrozměrné zobrazení, které tato kamera nabízí.

Vedle operatéra se operačního zákroku účastní také instrumentářka a asistent, kteří mají k dispozici také zvláštní monitor pro sledování průběhu zákroku. Vlastní operace pak probíhá tak, že se do těla pacienta nejprve pustí určité množství inertního oxidu uhličitého. Poté se do těla zavedou potřebné chirurgické nástroje, v závislosti na prováděném zákroku.

K jejich zavedení slouží speciální trubičky. Všechny použité chirurgické nástroje je možno připevnit k rameni robota da Vinci, které pak řídí operatér, který manipuluje s nástroji a vykonává potřebné úkony.

Pokud jde o výhody tohoto způsobu výkonu operačního zákroku, vedle minimální invaze, pro kterou je dlouhodobě oblíbená například také laparoskopie, k nim patří zejména

  • výrazné zkrácení doby potřebné pro rekonvalescenci pacienta, a
  • významné snížení bolestivosti po zákroku.