Dětství bez mobilů, plné běhání venku, front a povinností. Generace označovaná jako Husákovy děti dnes vstupuje do zralého věku.
O Husákových dětech se většinou mluví buď s nostalgií na tehdejší dobu, nebo naopak s kritikou tehdejšího režimu. Málokdy se ale otevřeně popisuje, co všechno jim právě tahle doba skutečně vtiskla do charakteru a proč se o nich dnes mluví jako o jedné z nejodolnějších generací. Doba možná byla těžká, ale i to lidem něco dalo.
Populační vlna, která změnila společnost
Sedmdesátá léta byla obdobím, kdy stát masivně podporoval zakládání rodin. Manželské půjčky, přidělování bytů nebo zvýhodnění rodičů vytvořily dobré podmínky pro silnou porodnost. Tehdy se v Československu rodilo podle Českého statistického úřadu přes 160 tisíc dětí ročně (u nejsilnějších ročníků skoro 200 000), což je velmi vysoké číslo, o kterém si dnešní společnost může nechat jen zdát.
Za těmito statistikami ale nebyl pouze ekonomický kalkul. Lidé tehdy žili v jasně nalinkovaném světě, kde se očekávalo, že člověk vystuduje, začne pracovat, založí rodinu a najde si bydlení. Volnost byla omezená, ale životní dráha zase srozumitelná.
Kvíz o známých českých příslovích: 10 otázek odhalí, kdo se v nich vyzná na jedničku
Rodiny fungovaly jinak než dnes. Děti měly povinnosti, autority se prostě nezpochybňovaly a samostatnost se brala jako samozřejmost. Mnozí lidé upozorňují, že právě tato kombinace přísnosti a důvěry vedla k větší odolnosti vůči stresu. Dnešní generace vyrůstá v prostředí, kde se vše řeší, rozebírá a analyzuje. Husákovy děti si naopak musely poradit samy. Ne proto, že by je rodiče neměli rádi, ale proto, že tak zkrátka fungovala doba.
Skromnost jako základní výbava
Nedostatek zboží nebyl ničím výjimečným, ale standardem. Hračky se dědily, opravovaly nebo vyráběly doma. Děti se učily improvizovat a vystačit si s minimem. Objevují se proto názory, že právě tohle stojí za tím, že je tato generace dnes méně náročná na materiální komfort. Luxus nebyl samozřejmostí a radost se hledala jinde, třeba v kamarádech, pohybu a drobných zážitcích. To je výrazný rozdíl oproti dnešku, kdy je zábava dostupná okamžitě a bez námahy.
Televize měla dva programy, počítače neexistovaly. Děti tak trávily většinu času venku. Ulice, hřiště a dvorky byly místem, kde se učily vyjednávat, hádat se, smiřovat i spolupracovat. Pád z kola nebo odřené koleno nebyly důvodem k panice. Pokračovalo se dál. Právě tahle každodenní zkušenost posilovala samostatnost a schopnost zvládat nepohodlí.
Pevnější rodiny a zručné ruce
Rozvody sice existovaly, ale nebyly tak časté, jako jsou dnes. Rodina fungovala jako základní jistota, i když často za cenu kompromisů. Děti tak vyrůstaly v prostředí, kde byly role jasně dané a očekávání srozumitelná. Zároveň se kladl důraz na praktické dovednosti. Opravit, vyrobit, spravit, to byly běžné součásti života. Moderní technologie sice umožňují najít si návod na všechno, ale taková ta schopnost poradit si a jistá manuální zručnost se postupně vytrácí.
Uzavřené hranice, omezené možnosti a menší tlak na výkon vytvořily paradoxní efekt. Lidé nebyli zahlceni volbami a očekáváními. Život nebyl jednoduchý, ale zato byl předvídatelnější. Psychologové upozorňují, že dnešní mladí lidé čelí většímu tlaku na seberealizaci, úspěch a správná rozhodnutí. Husákovy děti vyrůstaly v prostředí, kde se od nich čekalo méně přemýšlení a více zvládání reality. Na SvětěKreativity.cz jsme také přinesli kvíz o cenách za socialismu. Můžete si tak zavzpomínat, kolik co tehdy stálo.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu Wikipedie, ČSÚ, Psychologie, HospodářskéNoviny
Napište komentář