Na pohřbu se loučili s milovaným otcem. V tom se z rakve ozvalo bušení, které odkrylo posmrtný vzkaz pro celou rodinu

Fotografie: Depositphotos

Když máte skutečný smyl pro humor, neztratíte ho ani v těch nejtěžších chvílích života. To je i případ jednoho muž z Irska, který miloval smysl pro humor doslova až za hrob.

Veterán irských obranných sil Shay Bradley si zavtipkoval na svém vlastním pohřbu. Hlouček smějících se lidí při pohřbu jste nejspíš ještě neviděli. Shay procházel dlouhou nemocí a věděl, že se jeho dny krátí. Rok před svou smrtí tak během oběda nahrál zprávu na telefon. Poprosil syna Jonathana, aby mu pomohl celé představení zorganizovat.

Z ničeho nic se z rakve ozve bouchání

Jonathan později pro BBC řekl: „Můj otec byl nadživotní postava, která vždy chtěla lidi rozesmát.“ Na pohřbu se pak kolem Shayovi rakve shromáždilo několik desítek lidí. Proběhl standartní obřad a rakev byla spuštěna do země. Nastalé pietní ticho však přeruší nezvyklé zvuky. Někdo hraje na dudy, lidé se rozhlížejí, kde je onen muzikant, ale nevidí nic. Pak se z ničeho nic z rakve ozve bouchání: „Haló, haló, pusťte mě ven. Kde to jsem? V té krabici je hrozná tma.”

Kolem stojící jsou několik vteřin zaražení a pak se rozesmějí na celé kolo. O celém vtípku věděli asi jen tři lidé, zbytek smutečních hostů nic takového nečekal. Na závěr nahrávky se Shay se všemi rozloučí a příbuzní mu, se slzami smíchu v očích, zatleskají. Je to smutné a veselé zároveň. Nikdo však nezůstane na pochybách, že tento muž miloval život i smysl pro humor.

Nechtěl, aby jeho příbuzní byli smutní

Jeho syn ještě podotkl: „Chtěl něco zvláštního, aby si ho všichni pamatovali takového, jaký byl. Aby všichni a zvláště pak moje matka, neopouštěli hrob zasmušile.“ Pověsti vtipálka a úžasného muže, který bere strasti života s nadhledem, se mu tedy podařilo dostát. Video shlédli už statisíce lidí a mnozí se svěřovali se svými vlastními humornými zážitky.

Fotografie: Freepik

Jedna žena přidala vlastní historku. Její tatínek zemřel těsně před Vánoci, v klidu ve svém domě. Když si pro jeho tělo přijeli místní koroneři a zazvonili, začala hrát veselá verze „Jingle Bells”. Koroneři byli zaskočení, museli si myslet, že jsme blázni, když jsme jim se smíchem otevřeli dveře, aby mohli tatínka odvézt.

Shay Bradley tehdy asi ani netušil, co jeho vtípek způsobí ve virtuálním světě. Záznam z jeho pohřbu dodnes baví mnoho lidí na internetu. Připomíná nám, že smrt je součástí života. A že většina lidí, kteří odchází si nepřeje, aby ti co zůstávají, byli smutní. Shayovi se to povedlo. Jeho blízcí na něj vzpomínají vždy s úsměvem na rtech.

Zdroj: HuffPost

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]