Slepá autistická dívka svým krásným vystoupením na veřejný klavír nenechá světoznámého pianistu chladným

Fotografie: m. / Creative Commons / Attribution-Share Alike 3.0

Spuštění zcela unikátní hudební reality show odstartovalo slávu mladé dívky. Nevidomá a autistická dívka hrála na klavír jako profesionál.

Britský televizní kanál 4 spustil zcela unikátní reality show The Piano. Celá show se odehrává na nádraží, kde je postavený klavír. Přísní porotci, světoznámí klavírista Lang Lang a zpěvák Mika, jejich výkony hodnotí zpovzdáli. Účastník show je každý, kdo si k němu sedne a zahraje na něj. Ty opravdu talentované tvůrci osloví, zda by bylo možné je odvysílat v televizi. Dá-li osoba souhlas, stává se jedním z účastníků. Ti nejlepší jsou následně pozváni do prestižní Royal Festival Hall. Mladá dívenka Lucy zahrála na klavír náročnou skladbu a všechny ohromila.

Od dětství ji bavila hudba

Lucy je talentovaná, avšak v životě se potýká s velkým handicapem. Od dětství je slepá, a navíc má autismus. To, že je nevidomá, se rodiče dozvěděli v jejích třech měsících, o autismu se dozvěděli až ve dvou letech. Všimli si, že má velmi ráda hudbu. Poslouchala nejrůznější muzikály a hudební videa a vždy se tím nesmírně bavila. Rodiče napadlo, že by mohla zkusit hru na klavír. V její škole pro nevidomé děti existovaly hodiny hry na piano. Využili toho a Lucy se začala učit. Již od samého začátku jí to šlo a učitelka s ní byla spokojená.

Kvůli svému handicapu měla soukromé hodiny a spoustu skladeb musela naposlouchat. Šlo ihned vidět, že má talent. Zahrála vždy a všechno na první dobrou. V desíti letech musela změnit učitele, jelikož se dostala na jinou školu. Její učitel Daniel Bath do ní vkládal veliké naděje. Snažil se ji naučit i složitější skladby od světových skladatelů, což se mu dařilo. Byl z jejího talentu nadšený a nutil ji se posouvat kupředu. Pro mladou dívenku to sice bylo náročné, ale náramně si to užívala. Bavilo ji neustále se zlepšovat a hrát složité skladby pořád dokola.

Nesmírně talentovaná dívka

Daniel se o klavíru na nádraží dozvěděl od svého kamaráda. Okamžitě tam Lucy vzal. Z nápadu byla nadšená, chtěla svůj talent ukázat i světu. I jejím rodičům se tato myšlenka líbila. Kdyby se jí totiž povedlo ohromit porotce, mohli by všem lidem ukázat, že i když mají nevidomou a autistickou dceru, v ničemu jí to nebrání. Že i tak může dělat, co se jí zachce, včetně hry na klavír nebo na jiný hudební nástroj. Lucy zahrála Chopinovo Nokturno 1 b moll (op. 9, č. 1). Bylo to tak famózní, že oba porotci nebyli schopni slova a jen na dívku koukali.

Kolem klavíru se shromáždil dav. Všichni stáli jako opaření, někteří si vystoupení nahrávali, jiní pro změnu nebyli schopni zadržet slzy. Pro všechny to bylo velmi emotivní. Lucy hrála nenuceně a bez námahy, s naprostou elegancí. Její učitel jí pomohl jediným způsobem, položil jí ruce na klaviaturu, to bylo vše. Pozornost, kterou lidé většinou shromažďují mnoho let a ke slávě se dostanou až po třicítce, ona získala během pár sekund a ve třinácti letech. Lidé jsou jejím příběhem dojatí, stala se z ní okamžitě hvězda televizních obrazovek.

Pyšní rodiče

Dodnes hraje, kde se dá, a snaží svůj talent dál rozvíjet. Lidé jí i rodině píší, jak objevili talenty u svých dětí, přestože jsou taktéž nějakým způsobem handicapovaní. Za to jsou Lucyiny rodiče velmi rádi. Mají radost, že se jim něco takového povedlo, ukázat ostatním lidem, že handicap nutně neznamená, že je dítě hloupé. Jsou na svoji dceru náležitě pyšní.

Zdroj: Irishmirror

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*