Současná generace jenom těžko pochopí, jaké bylo dětství v 70. a v 80. letech. Dnes jsou už i malé děti spíše na mobilu, než aby trávily čas venku. Odrostlejší jedinci nechápou, jak jejich rodiče vůbec mohli danou dobu zvládnout, když jim přece chybělo tolik věcí. S co starší generace? Ta o dané době mluví naprosto obráceně. Jako o období, které bylo to nejlepší, jaké zažívala. Proč? Dětství přinášelo mnoho pozitiv. Podívejte se s námi, co bylo naprosto běžné. Možná si uvědomíte, že vše bylo mnohem lepší než dnes.
Hry venku a žádný mobil ani televize
Jak se trávil čas? Bylo to venku. A to každý den. Lezlo se po stromech, běhalo se v lese, skákala se guma nebo panák, či se hrály kuličky. Kdo ví, jestli tyto hry dnes ještě někdo zná. Televize neměly desítky různých kanálů, na které se dalo koukat po celý den. A internet, nebo dokonce mobilní telefon? Taková slova vlastně vůbec neexistovala. Kdo si chtěl zavolat, tak si musel připravit pár drobných a zajít do telefonní budky. Doma neměl telefon jenom tak někdo. A přesto se vše zvládlo.
Čas se měřil podle slunce
Dětství v této době nebylo spojeno s hlídáním času. Ta pravá chvíle kdy jít domů byla spojena se západem slunce. Jakmile se začalo stmívat, muselo se vyrazit, jinak byl doma velký problém. Často domácí vězení, což byl jeden z nejhorších možných trestů. Dnes jako by si děti tuto formu trestu sami vybíraly, jelikož tráví čas více doma, než venku. Dříve to bylo něco nemyslitelného.
Obyčejné jídlo a minimální hygiena
Charakteristikou dětství v 70. a 80. letech bylo také to, že všem stačilo obyčejné jídlo. Dnes je mladá generace až rozmazlená s ohledem na to, co chce jíst. A dříve? Úplně stačil chleba s máslem, posypaný pažitkou. A k pití? Běžná voda z kohoutku. Také se moc nehrálo na hygienu. Když byly děti venku, moc si ruce nemyly. Vzaly do ruky jídlo a to snědli. A pití? Třeba voda ze studny, nebo z potoka. Dnes se to zdá jako velmi rizikové chování, ale realita byla taková, že si děti dokázaly vybudovat velmi silnou obranyschopnost. Moc nemocí je nepřemohlo a pokud jde o alergie, tak ty byly také spíše jenom výjimečně. Tedy přesný opak toho, co je dnes, kdy se na hygienu dbá až přehnaně.
Dětským hřištěm byla příroda
Dnes najdete ve velkých, i malých městech různá dětská hřiště. Nutno říci, že jsou vyladěné do posledního detailu, ale na druhou stranu musí plnit tolik bezpečnostních norem, že na nich může být celkem nuda. To dříve bylo takových hřišť minimum. Občas jenom prolézačka. Hlavním dětským hřištěm nebylo nic jiného, než jenom příroda. A stačilo to. Lezlo se na stromy, na různé skály a jiné útvary a vymýšlelo se tolik her, že by tomu současná generace nevěřila. A zranění? Až tak jich nebylo. Každé dítě bylo mnohem mrštnější a pohyblivější, než ty současné.
Jídlo bylo jenom domácí
Dnes je to samý fastfood řetězec. Dětství v době minulé bylo spojené jenom s domácí stravou. Ta se podepsala jak na dobrém vývoji dětí, tak na tom, že obezitou trpělo jenom skutečné minimum dětí. Jídlo se vařilo jak doma, tak samozřejmě i u babiček, která nezapomněly pravidelně péct. Co je dnes bio, farmářské a domácí, to bylo dříve normální. Vlastní vajíčka, zelenina ze zahrádky, králík z domácího chovu a jednou ročně zabíjačka.
Bylo jedno, jak kdo vypadal a co měl
Dnes to musí být jenom značkové oblečení, kvalitní mobil a hračky odpovídající trendům. Dříve bylo každému úplně jedno, jak kdo vypadal, nebo co měl. Vlastně to nebylo absolutně důležité. A proč také? Hlavní bylo, jaký daný člověk byl. A dnes? Kdo nemá co určuje doba, s ním se nikdo nebaví. Kdo to má, s ním se baví každý, i když je to nejhloupější dítě na škole.
