Při těžkém poranění mozku může člověk upadnout do stavu, zvaného kómat. Ten může trvat pouze několik hodin, ale i dlouhá léta. Probuzení tedy nemusí být tak jednoduché, jak se zdá.
Obvykle jsou lidé, kteří upadli do kómatu, probuzeni v řádu několika dní. Pokud se to povede, zjišťuje se, jak velké následky bude na jejich zdravotní stav utrpěné zranění mít. Existují ale i výjimky, kdy lidé v tomto stavu byli i neuvěřitelných několik let. Bohužel skutečností zůstává, že čím déle je člověk v bezvědomí, tím horší je potom jeho návrat do normálního života. Mnohdy se totiž může stát, že se nevratným způsobem poškodí jeho paměť.
Probuzení z 80. let do 21. století
Neuvěřitelný je životní příběh mladého Garyho. Ten byl povoláním policistou a právě během služby byl ve věku 33 let střelen do hlavy. Kulka sice důležitou část těla minula, během operace mu ale musela být velká část mozku odstraněna. Následně upadl do dlouhého kómatu, který trval od roku 1989 až do roku 1996. Po sedmi letech se Gary k překvapení všech lékařů i ostatních lidí sám probudil. Pamatoval si dokonce veškeré informace ze svého života, kromě detailů samotné nehody.
Podobný životní příběh potkal i mladého Terryho. Ten byl ve věku pouhých 18 let účastníkem tragické autonehody, následkem které zůstal v kómatu. Ten trval neuvěřitelných 19 let, od roku 1984 až do roku 2003. Terry se sice probudil, byl schopný mluvit, ale jeho tělo zůstalo kompletně paralyzováno. I přesto, že Terry žije a je schopen základní řeči, je připoután na lůžku a jeho vzpomínky jsou zmatené. Mozek utrpěl trvalé poškození, díky kterému se cítí stále jako 18 letý a žije v roce 1984.
Příběh, ve kterém údajně o koma vůbec nešlo
Zajímavý osud ale potkal Jana, známého polského železničáře. V roce 1988 se mu přihodila nehoda, během které byl vážně poškozen jeho mozek.
V komatózním stavu byl, podobně jako Terry, neuvěřitelných 19 let, fascinující ovšem je, že on po probuzení tvrdil něco naprosto odlišného. Jakmile se totiž otce čtyř dětí povedlo opět probudit, tvrdil, že v kómatu je pouhé 4 roky. Následující roky plně vnímal co se kolem něj děje, jen nebyl schopný se pohnout ani promluvit.
Za své probuzení, dle jeho vlastních slov, vděčí hlavně své ženě, která jej pravidelně navštěvovala a vedle jeho postele se modlila. Vybavoval si všechny návštěvy a věděl, co mu kdo říkal. V roce 2008 ale bohužel zemřel na mozkový nádor, který podle některých doktorů mohl být hlavní příčinou toho, proč se vlastně ve skutečnosti do komatózního stavu dostal a následně z něj probudil bez schopnosti se pohnout. Jedná se však pouze o předpoklad a toto tvrzení nebylo nikdy vědecky potvrzeno.
Zdroj: UberAlles
