Ve věku 76 let zemřela olympijská hvězda. Držíme minutu ticha

Fotografie: Depositphotos

Jako první dokázal uběhnout 100 metrů za 10 vteřin. Americká legenda zemřela ve věku 76 let. V roce 1968 získal zlatou medaili ve sprintu na olympijských hrách.

Tehdy to bylo Mexiko City a ten muž se jmenoval Jim Hines. Zprávu o úmrtí sportovního velikána přinesla Světová atletika. Na tehdejších hrách zaběhl zmíněnou vzdálenost za 9,95 sekundy, čímž překonal dosavadní světový rekord. Držel ho pak ještě dalších 15 let, dokud nebyl překonán Calvinem Smithem. Tomu se to samé podařilo o dvě setiny sekundy rychleji. Jim Hines je dle BBC atletem, který rekord v této disciplíně držel suverénně nejdéle.

Nejdříve baseball, pak sprintování

Na stejné olympiádě získal ještě zlato ve štafetě na 4 × 100 metrů. Pak opustil atletiku a pokračoval jako hráč nejvyšší ligy amerického fotbalu NFL. Konkrétně za Miami Dolphins a Kansas City Chiefs, s nimiž však odehrál jen omezený počet zápasů. Hins se narodil v Dumas v Arkansasu, byl ovšem vychováván v kalifornském Oaklandu. V roce 1964 pak odmaturoval na McClymonds High School. V té době se věnoval hlavně baseballu.

To platilo do chvíle, kdy si ho na běžecké dráze všiml trenér Jim Coleman a Hines se stal sprinterem. V roce 1968 se účastnil Národního šampionátu v kalifornském Sacramentu. Stal se prvním člověkem, který na 100metrové dráze prolomil 10vteřinovou bariéru, tehdy ještě s ručním měřením, na 9,9 sekundy. Ten večer, 20. června, pak byl historiky sportu nazván „Noc rychlosti“. Hines byl členem týmu Texas Southern University Tigers.

Sportovní svátek s kontroverzemi

O několik měsíců později se konaly letní olympijské hry. Hines se jako černý atlet nacházel v napjaté situaci. V jeho domovině panovaly rasové protesty a hrozil bojkot černých atletů. Problémem byla kontroverze kolem rasistické Jižní Afriky a odhalení spojení člena olympijského výboru Avery Brundage s antisemitským spolkem. Hines doběhl 100 metrů s tím, že se na monitoru objevilo 9,89, což bylo později opraveno na 9,95.

běžecká dráha
Fotografie: Pixabay

Původní čas přišel ze světelného paprsku na v cílové rovince, oficiální mechanismus pracoval s fotografií, která byla vyhodnocena později. Panovala dokonce kontroverze ohledně automatického a ručního měření při světovém rekordu. Automatický čas totiž plynul od výstřelu startovní pistole. Ruční čas však zahrnoval zpoždění kvůli rychlosti lidské reakce. Teprve v roce 1977 bylo pro světové rekordy vyžadováno plně automatické měření.

Zdroj: Dagens

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]