Syn poslal matku do domova důchodců. Po delší době ji navštívil a dodnes lituje svého rozhodnutí

Fotografie: Depositphotos

Každý stárne a nelze se tomu vyhnout. O to smutnější je dostat se do věku, kdy vás vaši nejmilovanější dají do domova důchodců.

Znáte frázi „Matka se zvládne postarat o sto dětí, ale sto dětí se nedokáže postarat o matku“? Na tento příběh sedí bohužel naprosto přesně. Rodiče tu prostě nebudou napořád. Všichni stárnou a z těch vitálních mladých lidí se postupem času začnou stávat starší osoby, jež mají mnoho zdravotních neduhů a bolestí. Takový člověk většinou dojde do bodu, kdy potřebuje pomoc a nezvládne se o sebe starat sám. A v tom momentě mají pomáhat děti.

Rozhodl se pro jednodušší variantu

Starost o rodiče v důchodovém věku samozřejmě není žádná sranda a je potřeba mít trpělivost. Na druhou stranu, rodiče také musejí mít trpělivost s dětmi, když ještě neumějí chodit, najíst se, obléci se… A i když se to naučí, tak jim kolikrát pomáhají i do jejich dospělosti se vším, co je zrovna potřeba. Tento muž žil se svou matkou, ženou a dětmi v jednom domě, když se jí jednoho dne rozhodl přemístit někam, kde se o ní bez námitek postarají.

Fotografie: Depositphotos

V momentě, kdy to své matce oznámil, mu nijak neoponovala, jen v jejích očích se zračil velký smutek, který ovšem syn vůbec neregistroval. Tehdy si žena vzpomněla na to, že kdykoliv jejímu synovi nebylo dobře, vždy to na něm poznala. Vždy věděla, že se něco děje, ale on to z jejích očí vyčíst nedokázal. Netrvalo dlouho a maminka měla nový domov. Dlouho syna neviděla, až se jí jednou rozhodl navštívit a tehdy mu řekla, jak se věci mají.

Litovat bude do konce života

Jakmile syn vešel do domova, hned poznal, že věci nejsou tak, jak by měly být. Jeho matka ležela na posteli a vypadala tak slabě, jak ji ještě neviděl. „Jsem nemocná. V době, kdy si mě dal do tohoto domu, mi zbývalo okolo pár měsíců života. Ten čas se ovšem zkrátil. Mám asi dva týdny.“ přiznala smutně. „Jediné, co jsem tehdy chtěla, bylo dožít ve svém domě a mít okolo sebe milující rodinu.“ povzdychla si. Muž byl v šoku a chvíli nevěděl, co má na to říct.

Fotografie: Pexels

„Nic z toho si mi neřekla, nevěděl jsem, že ti zbývá tak málo času, mrzí mě to. Proč si nic neřekla?“ řekl trochu roztřeseným hlasem. „Zdravou jste mě nechtěli a já zase nechtěla někde zůstávat jen z lítosti, to by mě ponižovalo. Ale nebuď smutný, synu. Já tohle prostředí dokážu zvládnout, ale bojím se o tebe, až tě jednou děti nechají na pospas i přesto, že ty jim dáš vše.“ Snad to poučí každého, kdo by své rodiče chtěl dát pryč i přesto, že má možnosti se o ně postarat.

Zdroj: Cettinella