Optické iluze mohou pobavit, nebo lidem způsobit vrásky na čele, když se je snaží rozlousknout. Do této staré hádanky už se pustilo opravdu hodně řešitelů.
Oklamání našeho mozku je podstatou veškerých optických klamů. Je to i dnešní případ, kdy musíte v obrázku větrného mlýnu najít skrytou tvář jeho majitele. Tato kresba ovšem není nijak nová, ve skutečnosti pochází totiž už z roku 1880. Dokonce i zmatená žena ve dveřích se proto ptá: „Kde je mlynář?“ Kresba už potrápila mnoho lidí, její aktuální vlnu sdílení má na svědomí britský Daily Star. Přidejte se tedy k dalším hledačům skryté lidské tváře.
Na Moravě a jako znak Nizozemska
Větrný mlýn se v mnoha zemích používal jak ke zpracování mouky, tak i k pumpování vody. Jednoduše mění větrnou energii na kinetickou, stejně jako to klasický mlýn dělá s vodou. V Česku jsou tyto stavby obvyklejší na Moravě. Čechy disponovaly hlavně vodními. Ty jsou energeticky efektivnější, ve stejném období dovolily zpracovat 5krát tolik obilí. Teď se ale pozorně podívejte na všechny části obrázku a odhalte, kde se skrývá lidská tvář.
V současnosti jsou větrné mlýny velmi typickým znakem Nizozemska, jde ale spíše o tradiční důvody. První zmínky o nich však máme už z 1. století. V té době pravděpodobně jejich první použití zachytil Hérón z Alexandrie. Vertikální mlýny pak poprvé spustily na východě Persie. Dnes běžné horizontální byly navrženy v severovýchodní Evropy někdy kolem roku 1180. Největším tohoto typu je větrný mlýn Příčovy v Příbrami ve Středočeském kraji.
Stavba dřevěná a kompletně zděná
V našich zemích se vyskytují dva základní typy, mlýn holandský a sloupový. Krom toho tu máme ještě množství mlýnků nebo větrných motorů různých konstrukci. Sloupový, nazývaný také německý, je dřevěný. Natáčí se proti směru větru dle svislé osy. Holandský je pak pevnou stavbou s obvykle kruhovým půdorysem. S vrtulí se u něj natáčí pouze střecha. Jestli stále tápete a už jste všechno prošli třikrát, podívejte se ještě jednou na osla u žlabu.
Technologie větrného mletí obilí je v současnosti dávno překonaná, dnešní mlýny jedou jednoduše na elektřinu. Některé rysy mlýnů však přetrvaly i v konstrukcích právě elektrických zařízení. Kromě toho dovolily i vznik větrné energetiky, tedy jednoho z nejpopulárnějších obnovitelných zdrojů. Až na výjimky mohou tyto větrné generátory dosahovat výkonu až 6 MW. To je příklad skutečnosti, že není moudré zatracovat staré technologie a postupy.
Zdroj: DailyStar
Napište komentář