Jen těžko byste hledali jiné období, které by bylo opředeno tolika pověrami, zvyky, tradicemi i kouzly, jako jsou právě Vánoce. Nejkrásnější svátky v roce, na které netrpělivě celý rok čekají nejen děti, ale i dospělí, s sebou přináší celou řadu zvyků a tradic, které kolují z generace na generaci, ze století do století. Ačkoli si to drtivá většina z vás neuvědomuje, naše Vánoce jako takové se neustále vyvíjí. Jsou tradice, které byly, držely se, ale postupem času zanikly, stejně tak vznikají tradice úplně nové, které se v našich životech teprve zabydlují. Možná i vy držíte nějaké zvyky či tradice, které jste si do rodin přinesli ještě z dob vašeho dětství. Pojďme si společně užít příjemnou vánoční atmosféru – byť do Štědrého dne zbývá ještě několik dní – a připomeňme si tradice, která možná znáte a možná taky ne…
Neodmyslitelný vánoční stromeček
Tradice, která je pro naše Vánoce sice naprosto nepostradatelná, je ve své podstatě úplně mlaďounká. V českých zemích se vánoční stromeček poprvé objevil na počátku předminulého století – konkrétně v roce 1812. A komu vděčíme za tuto mladou, ale přesto tolik oblíbenou tradici? Vánočnímu stromečku dal vzniknout ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich, který si jen ve svém salonu ozdobil. A jak to bylo na vesnicích? Tam se vánoční stromeček rozšířil až o sto let později. První zmínky pochází z počátku 20. století z Valašska. Ovšem nemyslete si – nejednalo se o stromeček v podobě, v jaké ho znáte teď. Dříve se totiž věšel nad stůl špičkou dolů.
Je libo polibek pod jmelím?
Další neodmyslitelnou tradicí je vánoční rostlinka v podobě jmelí. Pořídit si ho můžete v klasicky zelené podobě, oblíbené je i v postříbřené či pozlacené variantě. Většina lidí si ho věší na lustr, někde i na dveře. Proč? Jistě moc dobře znáte význam zavěšeného jmelí a pokud ne, rádi vám tento zvyk vysvětlíme. Pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli ženu či dívku. Jiná povídačka říká: Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí. A jejich láska pak bude až do konce jejich života zdravě zelená. Tak či onak darované jmelí prý přináší štěstí, takže půjdete-li během vánočních svátků k někomu na návštěvu, rozhodně neuškodí, vezmete-li s sebou snítku jmelí.
Na večeři kapříka
Stejně jak o vánoční stromeček je kapr velice mladým vánočním zvykem. Dříve se ryby v tento den na stolech našich předků prakticky nevyskytovaly. A co se dříve jedlo? Na vánoční tabuli nechyběla především polévka a luštěninová jídla. Stejně tak byly na stolech viděny houbové omáčky, čočka, kuba a sušené i vařené ovoce. Ryby byly záležitostí těch bohatších, kteří si tento luxus mohli dovolit. Na vesnicích se začaly objevovat až počátkem 20. století a dnes? V dnešní době je kapr na Štědrovečerní večeři samozřejmostí, pro mnohé lidi dokonce i nutností. Nejčastěji se připravuje v klasickém trojobalu a usmažený. Ovšem nenechte se zmást! I kapřík je postupe času pomalu, ale jistě z českých stolů vytlačován. Místo něco se stále častěji objevují sumci, štiky, pstruzi, ale i losos či mořské plody.
Fotografie publikována se svolením digidreamgrafix Photography Photography/FreeDigitalPhotos.net
