Jaké je nejdůležitější pouto v životě každého člověka? Pochopitelně takové, které se vytvoří mezi dítětem a rodičem. Vědci z Brigham Young University však přišli se zajímavým zjištěním, které ukazuje na to, že význam v životě dětí nemají jenom rodiče, ale mají ho také prarodiče. I ti se podílejí na samotném vývoji dětí. Výsledky studie doslova říkají, že děti mající dobré vztahy a pouta se svými prarodiči jsou v životě mnohem šťastnější a spokojenější.
Studie založená na reálných datech
Nešlo o žádné laboratorní zkoumání, jelikož byla použita reálná data. Bylo osloveno více než 400 dětí, a to ve věkovém rozmezí 10 – 11 let. Právě těm byly položeny otázky, které se týkají jejich prarodičů a také toho, jaký s nimi mají děti vztah. Otázky byly zaměřeny nejenom na to, jak často se s nimi stýkají a co s nimi dělají, ale byly zaměřeny také na určitou důvěru v samotné prarodiče.
Výsledky byly zajímavé
Po vyhodnocení testů došlo k zajímavému zjištění. U dětí, kteří mají častý kontakt s prarodiči se vytvořilo velmi silné emocionální pouto. Také došlo k výraznému zvýšení důvěry mezi dítětem a jeho prarodičem. Vše také ukázalo, že takové děti jsou v životě mnohem spokojenější a mají mnoho různých zájmů a pravidelně se věnují mnoha různým aktivitám, než je tomu u dětí, kteří jsou jenom s rodiči.
Důvody jsou pochopitelné
Tam, kde je dobrý vztah dítěte s prarodiči se očekává i to, že má s nimi dobrý vztah samotný rodič. Díky tomu se mohou prarodiče částečně podílet na výchově a chodu domácnosti. Nejde však o nějaké výrazné zasahování, ale o tom, že prarodič dítě pohlídá, jede s ním na výlet, připraví mu zábavu, zaveze ho na kroužek a jinak s ním tráví čas. To jsou věci, které následně podporují jak citovou vazbu mezi dítětem a prarodičem, tak to jsou věci, které zajistí, že když rodič nemá čas, může se jeho potomkovi věnovat někdo jiný. Ten se necítí osamocen a je šťastnější.
Rodinné vztahy nehrají roli
Zajímavým zjištěním bylo to, že dítě nijak výrazně nevnímá to, jaké jsou v rodině celkové vztahy. Neřeší finanční situaci, neřeší k jakému prarodiči jezdí více, nebo neřeší ani to, pokud jsou rozvedeni a tráví čas u každého z nich samostatně. Naopak je to něco, co mu může prospět, jelikož jeho aktivity ve volném čase nejsou jednotvárné a stejné.
Prarodiče jako kamarádi
Role prarodičů může být vnímána i jako kamarádská. Každý to kolem sebe jistě zažil. Babička s dědou jsou ti, kteří dítěti mnoho věcí dovolí, vše mu koupí a cokoliv mu umožní. Důležité je pouze to, aby to nepřerostlo ve velkou rozmazlenost, nebo ke zneužívání. Pokud k tomu nedojde, je vše v pořádku. Dítě si tak k prarodičům postupně vytvoří velmi zajímavý kamarádský vztah. Díky tomu k nim má určitý druh důvěry, který k rodičům nemá. A to ve chvíli, kdy něco provede. Ví, že když se svěří prarodičům, nebude to tak hrozné, jako když se svěří rodičům. Ti jim následně vše přetlumočí s jistotou, že se podaří udržet emoce a vše vyřešit pokud možno v klidu.
Co z výzkumu plyne?
Jasné je to jak samotným vědcům, kteří se na výzkumu podíleli, tak samozřejmě i každému rodiči. Pro vývoj dítěte je velmi důležité, aby mělo s prarodiči dobré vazby. Aby s nimi mohlo trávit pravidelně čas, získalo jejich důvěru a bylo jejich kamarádem. Takové rodinné vztahy nejenom zajistí, že v mezigenerační rodině bude vše fungovat jak má, ale zajistí se i to, že dítě bude šťastnější a spokojenější.
Dále nezapomínejme také na to, že když mu bude odpírána návštěva babičky a dědečka, může stejné chování přijmout v dospělosti a podobně se začne chovat k vám jakožto k rodičům a tedy prarodičům dítěte, které bude váš syn nebo dcera mít. I na toto je dobré dát pozor.
