Celé 20. století bylo pro civilizaci obrovským technickým skokem. Týkalo se to především medicíny. Jedním z inovativních vynálezů byl dýchací stroj.
Doslova zachraňoval lidské životy a říkalo se mu „železné plíce”. Hned na počátku 20. století totiž lidstvo zachvátila velká epidemie dětské obrny. Chorobu provázelo mnoho problémů a komplikací, mimo jiné svalová slabost týkající se také hrudních svalů. To všechno obvykle způsobovalo respirační selhání. Vakcína proti nemoci si na objevení musela počkat až do roku 1955. Pro mnoho pacientů byly tak jedinou šancí právě ony „železné plíce”.
Přežití díky podtlaku
Stroj podobný velkému bojleru vytvářel podtlak, což napodobovalo právě fyziologický mechanismus výměny plynů. Šlo vlastně o typ respirátoru vyvinutého za pomocí různých mechanismů samotného procesu dýchání založeného na přetlaku. Mnoho lidí tak v železných plicích uvízlo a žijí tam dodnes. Například Paul Alexander (77) z Dallasu v Texasu používá tento aparát nepřetržitě již od roku 1952. Obrnou totiž onemocněl již ve věku 6 let a nemohl dýchat.
Nemoc u něho vedla k trvalému selhání dechu. Železné plíce fungují umístěním pacienta do speciální komory, ze které kouká jen hlava. Pak je pouzdro perfektně utěsněno, a tak uvnitř vznikne vakuum. Pumpa sníží tlak, čímž je hrudník roztažen, pacient se nadechne. Pak tlak opět poklesne, pacient vydechne. Železné plíce tak představují zcela neinvazivní dýchací podporu. Vzduch není uměle vstřikován, jen nahrazuje hrudní svalstvo. Postupem času ale přišel problém.
Měli to za gril
Lidé používající tento přístroj byli totiž ponecháni „ladem”, když byl v 60. letech stažen z výroby. Podle odhadů je stále používají desítky lidí na celém světě, ovšem servis a náhradní díly se stávají vážným problémem. Je to vlastně jako s každou technikou, která postupně slouží jen malé skupině lidí. Před několika lety začal mít Paul vážné problémy, které ho ohrožovaly na životě. Kontaktoval ho Brady Richards a nabídl mu pomoc.
Muž svou smrtí zachránil 50 životů! To, co se rozhodl udělat, v nemocnici ještě neviděli
Zařízení bylo však tak archaické, že ho v dílně považovali mnozí za gril. Paul dříve ještě dokázal plíce opustit na 4 hodiny denně, a dokonce studoval. Dnes už to nedovede. Spoustu lidí se sice rozhodlo pro přenosné ventilátory a tracheostomii, hodně jich ale na „plicích” zůstává. Právě šetrnost této metody i nezávislost na nemocnicích je podle nich argumentem právě pro tento výrobek ze 60. let 20. století. Bez servisu a další technické podpory na něm žije mnoho lidí.
Zdroj: Webniusy
Napište komentář