Sama umírala na rakovinu a toto tajemství si do hrobu nechtěla vzít. Přiznala se, že před čtyřiceti lety zkrátila utrpení svému nevyléčitelně nemocnému synovi.
Web BBC informoval, že matka, která se přiznala, že v roce 1981 podala svému nevyléčitelně nemocnému dítěti smrtelně velkou dávku morfia, aby ukončila jeho utrpení, zemřela. Učinila tak několik dní před svou smrtí. Vzhledem k postupující rakovině věděla, že na ni úřady už nedosáhnou. Její případ však znovu rozproudil diskuzi o eutanazii.
Trpěl rakovinou ve čtvrtém stadiu
Antonya Cooperová z Abingdonu v anglickém hrabství Oxfordshire zemřela na rakovinu ve věku 77 let. Mohla si vzít do hrobu jedno velké tajemství, ale nakonec to neudělala. Pár dní před svou smrtí se přiznala, že v roce 1981 podala svému sedmiletému synovi Hamishovi smrtelnou dávkou morfia. V tichosti tak ukončila jeho život. Hamish trpěl nevyléčitelným neuroblastomem ve čtvrtém stadiu.
„Byli jsme u jeho postele uprostřed noci. Řekl, že ho něco bolí, a já jsem se ho zeptala: ‚Chceš, abych ti pomohla?‘ Odpověděl, že ano, mami, prosím, a tak jsem mu dala dávku morfin sulfátu přes Hickmanův katetr. Sledovali jsme, jak statečně podstupuje celou tu hroznou léčbu a zůstává s námi déle, než uváděla původní prognóza, takže to byl ten správný čas,“ cituje web Twice z vyprávění Antonye.
34 let za mřížemi trvala na své nevinně. Nová výpověď ohledně podílu na vraždě manžela zaskočila soudce
Musí přijít rychle, protože taky umírám
Když se jí reportéři zeptali, zda si uvědomuje, že se dopustila vraždy (eutanazie je ve Velké Británii stále nezákonná), odpověděla: „Pokud si pro mě přijdou 43 let poté, co jsem nechala Hamishe pokojně zemřít, budu muset čelit následkům. Ale musí jednat rychle, protože já umírám taky.“ Po zveřejnění reportáže se skutečně Hamishova smrt začala prošetřovat a vyšetřování stále pokračuje.
Případný viník je však už po smrti, a tak se nejspíš případ zase brzy uzavře. Opět se však rozvířila diskuze o tom, jestli by měla být asistovaná sebevražda ustanovena zákonem. Mohla by být úlevou pro nevyléčitelně nemocné pacienty. Antonya Cooperová neudělala nic jiného, než že zkrátila utrpení svého syna, který neměl žádnou naději na přežití. V případě domácích mazlíčků se nikdo majitelům nediví, že chtějí své milované zvíře ušetřit trápení. Na SvětěKreativity jsme psali o tom, co naše zvířata prožívají v posledních okamžicích života.
Jako pro matku to muselo být hrozné a navíc s tím 40 let žít. Snad svému svědomí ulevila. Osobně jsem v tomto případě plně pro legalizaci eutanazie. Proč někomu prodlužovat život, který stejně nežije ale pouze přežívá. I pro takto nemocného člověka je to vysvobození.