Nadváhou trpěla už od raného dětství. Zažila si šikanu a bojovala s poruchou příjmu potravy. Dnes se snaží přijmout se taková jaká je a být inspirací pro ostatní.
Lidé s nadváhou to nemají ve společnosti vždy jednoduché, přesto, že jich rozhodně není zanedbatelná menšina. Většina lidí není schopná se oprostit od posuzování ostatních podle toho jak vypadají. A někteří to dokáží dát i druhému opravdu nevybíravě najevo. V posledních letech však nabírá na významu trend směřující k pozitivnímu přijetí vlastního těla. Díky tomu se mnohem více lidí a především žen, může trochu nadechnout a přestat se trápit tím, že nevypadají jako z módního časopisu.
Výraznou nadváhou trpí celý život
Jedním z příkladů je i tento inspirativní příběh Amalie Jenningsové, která žije v Hertlfordshire ve Velké Británii. Celý její život jako by se točil jenom kolem její váhy. Výrazně přibírala už od narození a ve dvou letech už byla opravdu velká. A to tak, že její maminka ji dokonce brala k lékařům, aby se zjistilo proč tolik přibývá na váze. Žádný zázračný lék však rodina nedostala a Amelie přibírala i nadále. A ostatní děti jí tuto odlišnost neustále připomínaly.
„Moje nejstarší vzpomínka na šikanu sahá do školky. Byly mi asi čtyři roky a pamatuji si, jak se mi děti smály. Nenáviděla jsem pohled do zrcadla, nenáviděla jsem sama sebe a to, čím jsem se stala. Nic mi nesedělo a když jsem byla malá, musela jsem nakupovat v dámském oddělení, abych našla něco, co by mi sedělo,“ líčí Amelie své zkušenosti se šikanou, která se táhla po celou základní školu.
Její kila navíc ho nezajímala
Pak se však na ni usmálo štěstí, které nečekala. Na internetu se seznámila se svým budoucím mužem. Opravdu si rozuměli a zdálo se, že Seana její velká nadváha vůbec nezajímá. Naopak, dělala si legraci z toho jak se při rozhovorech na webkameře snažila před ním své tělo ukrývat. On si s ní však rád povídal, protože měli mnoho společného a brzy se stali nejlepšími přáteli.
Později zjistili, že se milují a jejich vztah na dálku trval několik let. „Byl to nejzvláštnější pocit, protože předtím jsem neměla na kluky štěstí. A konečně ten chlap, tak daleko ode mě, který mě má rád stejně jako já jeho,“ vzpomíná na to jak si uvědomila, že ji někdo může mít rád takovou jaká je. A tak se po devíti letech vztahu vzali a vykročili do společného života.
Ne všichni však byli schopni akceptovat její nadváhu. Seanův otec kvůli tomu, jak Amelie vypadá, dokonce přestal se synem komunikovat. A dodnes je to mezi nimi těžké téma. Shean se také musel bránit nařčením, že je jeden z těch, kteří schválně vykrmují vlastní ženu. Ten to však rezolutně popírá: „Neřekl bych, že mě obecně přitahují větší ženy, přitahují mě lidé, které skutečně miluji Takže se to prostě stalo a rozhodně mi moje žena nepřipadá o nic méně atraktivní než jiné ženy.“
Naučila se postupně přijmout své tělo
„Je mezi námi velký váhový rozdíl a vždy se najdou lidé, kteří to budou nelichotivě komentovat: „Proč jsi s ní? Vypadáš směšně. Proč se nesejdeš s někým normálním.“ Já však odpovím, že přece nikde není psáno, že tlustý má být s tlustým a hubený s hubeným. Přál bych si, aby více lidí bylo hrdých na svého partnera, protože díky tomu jsou na sebe pyšnější, že se tak rozhodli,“ líčí Shaen jakému tlaku ostatních musel také sám čelit.
Amalie od té doby ušla dlouhou cestu k přijetí vlastního těla a dnes už to v jejím životě není tématem číslo jedna „Jsem šťastná, že jsem v tomto těle a jsem spokojená s tím, kdo jsem a jak vypadám. Nechci se nutit hubnout, aby mě ostatní přijali. Kdybych mohla vrátit čas, řekla bych malé Amálii, aby přestala ztrácet čas tím, že se nenávidí. Ano, tvé tělo je jiné, ale to neznamená, že je to špatné tělo!“ uzavírá příběh, který může být inspirací pro mnoho jiných žen, které tráví cenné okamžiky života tím, že se nemají rády.
Zdroj: Webniusy
Napište komentář