Jít si za svým snem by mělo být cílem každého člověka. Mladík se svého snu držel a nyní je majitelem pekárny. Svým rodičům dal ve své pekárně práci.
Již od dětství se chtěl tento francouzský mladík stát pekařem a jeho sen se stal skutečností. Bryan Jonniaux převzal v pouhých 19 letech pekárnu ve své vesnici s 1 300 obyvateli v Ardenách. Navíc si jako zaměstnance najal své rodiče.
Už od dětství chtěl být pekařem
Tento příběh zprostředkovala společnost LCI, protože se může stát vzorem pro jiné lidi. Mladý muž se už od základní školy chtěl stát pekařem a nyní je majitelem pekárny v Signy-le-Petit v regionu Grand Est. Navíc byl zvolen nejlepším učněm v Ardenách.
Za všechny tyto dosavadní úspěchy vděčí své vytrvalosti, sebedůvěře a velikému odhodlání jít si za svým snem. Nyní je ředitelem společnosti ve své rodné obci Signy-le-Petit. Práce se Bryan Jonniaux rozhodně nebojí. Má volno jen jeden den v týdnu.
Bryan zaměstnává pět lidí, včetně dvou prodavaček, učně a svých rodičů. Ze začátku se potýkal s posměšky, protože je tak mladý a již je majitelem pekárny. Všechny, kteří se mu posmívali, brzo umlčel svou tvrdou prací. Pracoval denně od dvou hodin ráno do sedmi do večera.
Získání pekárny nebylo jednoduché
I přesto, že je Bryan momentálně majitelem pekárny, cesta k ní nebyla jednoduchá a neobešla se bez překážek. Bryan říká: „Nemohu zastírat, že první banka, do které jsem šel, mě nebrala vážně. Nezajímal jsem je!“
Hlavním důvodem byl především jeho nízký věk a to, že ho většina lidí ještě považovala za dítě. Ani zvolení nejlepším učněm mu nestačilo k posílení důvěryhodnosti. Proto se obrátil na své rodiče, aby banku přesvědčil. Nakonec v bance uspěl, protože jeho otec pracuje v kuchyni společně s ním a matka vede obchod. „Musím přiznat, že jsem si nikdy nepředstavoval, že jednou budu pracovat pro svého syna, není to pro každého. V tomto věku je spousta lidí, kteří dávají přednost večírkům,“ prozradil Bryanův otec.
Pečivo dodává přibližně do 30 vesnic
Mladý muž musel přesvědčit banky a nyní je jeho největší radostí spokojenost jeho zákazníků. Také se raduje ze zapojení svých zaměstnanců. „Vidět spokojenost zákazníků je obrovská věc, ale vidět zaměstnance, jak se ze všech sil snaží udržet obchod v chodu, je velká odměna,“ prozradil Bryan.
Jeho zaměstnanci dodávají chléb přibližně do 30 vesnic, ve kterých oceňují jeho nadšení pro práci a kvalitu služeb. Pekárna zásobuje také kemp, vysokou školu, restauraci, obchod s chipsy a hotel. Spotřeba mouky v pekárně je 4 a půl tuny za měsíc.
Do práce nastupuje Bryan v pět ráno. Celá pekárna se připravuje na otevření obchodu. Pečou chleba, pečivo a zákusky. O hodinu později přichází první zákazníci a dostávají čerstvé výrobky. „Chodím sem od té doby, co Bryan převzal pekárnu, protože jeho chléb považuji za vynikající, dokonce i jeho pečivo, všechno je moc dobré.“ S touto informací se svěřila jedna z pravidelných zákaznic.
K dokončení projektů je dobrý rozvoj sebedůvěry
Dalo by se říci, že je Bryan považován za příklad úspěchu. Je to díky tomu, že se nikdy nevzdal, i přesto, že měl v cestě překážky. Hlavním klíčem bylo jeho sebevědomí. Sebevědomí je důležitý odrazový můstek, když chce člověk uspět a uskutečnit svoje plány. Díky zdravému sebevědomí dotahuje člověk věci do konečné fáze, protože si věří.
Frédéric Fanget je psychoterapeut, který uvádí, že k tomu, abychom se odvážili jednat, je třeba postupovat v několika krocích. Prvním krokem je zhodnotit své schopnosti a dovednosti a věřit jim. Člověk by se měl naučit důvěřovat sám sobě.
Dále psychoterapeut doporučuje, aby si člověk, jenž si chce zvednout sebevědomí, promluvil se svými blízkými a položil jim otázky o sobě. Tyto otázky dokážou odhalit různé vlastnosti, kterých si dotyčný nemusel všimnout. Nakonec psychoterapeut radí, aby si člověk sepsal seznam svých činností a stanovil si konkrétní a reálné cíle, jichž chce dosáhnout. Cíle by měly být roztříděné na ty, kterých lze dosáhnout, kterých dočasně nelze dosáhnout a ty, kterých nelze dosáhnout nikdy.
Zdroj: RTL
