Hříbě přišlo o svoji matku pouhých devět dní po svém narození. Dvanáctý den jeho života se však stalo něco neuvěřitelného – adoptoval ho pes jménem Zip.
Ztráta rodiče je velmi bolestná jak pro člověka, tak pro zvíře. Když přišlo teprve devítidenní hříbě o svoji matku, hluboce truchlilo. Celé týdny proleželo ve svém boxu a odmítalo vyjít ven. Společnost mu po celou dobu dělal starostlivý pes Zip, který ho svým způsobem adoptoval. Zip hříbě olizoval, pokládal si na něj tlapku či hlavu a někdy srdceryvně kňučel. Majitelka obou zvířat, Karla Swindle, nepochybuje o tom, že to byl Zip, který se zasadil o to, že z hříběte nakonec vyrostl spokojený mladý hřebec.
Pes podal hříběti pomocnou tlapku
I po dlouhých třech letech od doby, kdy se tento příběh udál, jsou na Karle Swindle znát hluboké emoce. Karla je majitelkou společnosti S & K Quarter Horses, která sídlí ve městě Fayette (Alabama, Spojené státy americké) a zabývá se chovem a prodejem koní. V roce 2019 zaplnila titulní stránky řady médií zpráva o jejím psovi Zipovi, který se ujal osiřelého několikadenního hříběte. Matka hříběte, dvaadvacetiletá klisna Sandy, musela být utracena kvůli rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.
Jejím skonem nejvíce trpělo právě její hříbě, které Karla pojmenovala Tye. To osiřelo ve věku pouhých devíti dní. V den, kdy za Sandy přijel veterinář, aby ji uspal, vycítil Zip, že je něco špatně. Ačkoliv to nikdy předtím neudělal, ten den se zdržoval v těsné blízkosti stájí. Poté, co klisna zemřela, vešel dovnitř a lehl si před box, v němž byl ustájený Tye. Pes takto strávil celou noc. Když druhý den přišla do stájí Karla a box otevřela, pes vyskočil a vběhl dovnitř.
Tam si lehl vedle hříběte, položil mu tlapu na hlavu a začal srdceryvně kňučet. Karla zprvu nechápala, co se děje, ale záhy jí došlo, že Zip truchlí společně s Tyem. Přestože hříbě přišlo o svoji matku, záhy získalo nejlepšího přítele a opatrovníka. Zip totiž Tye adoptoval jako své „štěně“. Každý den se o něj staral – lehal si vedle něj, olizoval ho či si pokládal hlavu na tu jeho. Jednoduše mu dával najevo svoji blízkost a soucit, který s ním cítil.
Hříbě vyrostlo ve šťastného a zdravého dospělého koně
Po dobu několika týdnů čekal Zip každé ráno na Karlu před stájemi, aby se mohl podívat za svým svěřencem. Vždy si lehl vedle něj a položil si svoji hlavu na tu jeho. Tento rituál se opakoval až do doby, kdy se Tyeovi udělalo lépe. Zip hříbě doprovázel na jeho cestě stát se sebevědomým a spokojeným dospělým koněm, za což mu Karla nikdy nepřestane být vděčná. Nyní jsou oba přátelé spokojení a na sobě nezávislí. Karla však věří, že mají jeden pro druhého ve svých srdcích zvláštní místo.
Zdroj: Newsner
