Starší babička popsala problémy, jež měla se svou dcerou, a požádala o radu. Její 29letá dcera měla ročního syna a chystala se vrátit do práce na plný úvazek.
Rodiče dětí si myslí, že prarodiče jsou nejšťastnější, když mohou vnouče pohlídat. Většinou je to pravda a prarodiče jsou rádi za veškerý čas strávený s drobotinou, ale když je to každý den, může to být únavné. Své o tom ví i jedna babička, která se rozhodla, že si za pravidelné hlídání vnuka řekne o hodinovou mzdu. Její dcera se na ni obrátila s tím, aby o vnuka pečovala každý den po dobu, co ona bude v práci. Babička se domnívá, že má právo na svůj život, ale na sociálních sítích sklízí kritiku.
Dcera nevěřila vlastním uším
Mužovi rodiče byli schopni se o dítě starat několik dní v týdnu, a tak dcera požádala svou matku, zda by se o syna mohla postarat zbývající dva nebo tři dny. Žena byla ochotná se o vnuka postarat, ale jen pokud dostane 300 korun na hodinu. Její dcera však trvala na tom, že cena je pro ni příliš vysoká, a zvažovala, že by ženě místo toho platila 200 korun za hodinu.
To pro ženu nevěstilo nic dobrého, protože očekávala, že za svůj čas dostane dobře zaplaceno, zvláště když měla vlastní práci a musela snížit počet hodin, aby se mohla starat o vnouče. Od té doby žena trvá na tom, že není pracovnicí denní péče o děti a že chce, aby jí bylo za její čas a úsilí zaplaceno tak, jak si podle svého názoru zaslouží.
Chůva by byla dražší
Babička vysvětlila, že její dcera pracuje pět dní v týdnu asi sedm nebo osm hodin denně. Protože potřebovala někoho, kdo by jí syna pohlídal ve dvou nebo třech dnech, kontaktovala ji. „Samozřejmě jsem otevřená myšlence trávit čas se svým vnukem. Vysvětlila jsem jí však, že bych chtěla dostávat plat 300 korun za hodinu. Pochopila, že potřebuji peníze, ale pak mi snížila plat na 200 korun za hodinu s tím, že si to nemůže dovolit ani při své práci za 500 korun na hodinu.”
Žena vysvětlovala, že nemůže pracovat a zároveň se starat o vnouče, ale její dcera namítala, že péče o dítě má své výhody oproti trávení času v práci. „Říkala, že to jsou jen dva nebo tři dny v týdnu, protože další dva nebo tři dny dítě hlídají rodiče jejího manžela, zatímco ona pracuje,” řekla žena. „Mám svého vnuka ráda, ale jak už jsem řekla, nejsem školka.” Co si o této situaci myslíte vy? Je babička v právu?
Zdroj: Gasellschaft
Napište komentář