Během obrovské tragédie se jako největší hrdinové ukázali tito 2 bezdomovci

Fotografie: Freepik

Pro lidi bez domova často nemá společnost příliš pochopení, mnozí se od nich odvrací. Oni jsou ale často lidmi v pravém slova smyslu.

Psal se rok 2017. V Manchester Areně tehdy došlo po koncertu Ariany Grande k nečekané tragédii: útoku, po němž svět obletěly zprávy o obětech a zraněných. Uprostřed chaosu se ale zrodily i příběhy (ne)čekaného lidství, jehož hrdiny se stali muži bez domova. Právě oni se bez váhání vrhli na pomoc.

Stephen, Chris a jejich „člověčenství“

Stephen Jones a Chris Porter tehdy žili v blízkosti arény. Jejich domovem byla ulice. Po výbuchu okamžitě přispěchali na pomoc těm, kteří to nejvíce potřebovali, uvádí Metro. Jejich přirozená lidskost vynikla tam, kde jiní propadali panice – mezi bolestí, krví a křikem. Mimochodem, katastrofa si nakonec vyžádala desítky zranění a 22 obětí na životech.

Stephen popsal, jak pomáhal dětem vyndávat z tváře a končetin úlomky kovu, zatímco Chris cárem oblečení podvazoval zraněné končetiny. Jeden z výjevů, který Chris uvidí do konce života, byla chvíle, kdy mu v náručí zemřela těžce zraněná žena. Přiznal, že se od té doby často neubrání slzám. V jednu chvíli ho výbuch povalil, ale on podle BuzzBlog místo útěku pomáhal dál. Automaticky, jen ze soucitu.

11letý chlapec se stal obětí nebezpečné hry, které propadly tisíce dětí. Experti nyní varují

Nejvíc pomáhá ten, kdo sám pomoc někdy potřeboval

Je to tak: pomoc často přijde od člověka, který ji sám někdy využil. Stephen pomáhal zraněným dětem, i když sám spal doslova na dlažbě. Chris po explozi obvazoval krvácení a držel těžce raněné za ruku. Oba muži se stali symbolem lidskosti navzdory vlastní extrémní situaci. Stephen zdůraznil, že být bezdomovcem neznamená být bez srdce.

Svět považuje oba muže za hrdiny, oni sami se však cítí býti lidmi, kteří „jen udělali, co bylo správné.“ I přes jejich obrovskou obětavost však pro 22 lidí přišla pomoc pozdě. Dalších 59 bylo po útoku hospitalizováno. Rodiny obětí prožily bolest, kterou už nic nesmaže. I tak je ale příjemné vědět, že pomoc může přijít z naprosto nečekaných rukou. Na SvětěKreativity jsme také psali o velkém překvapení bezdomovce, ten po příchodu na úřad zjistil neuvěřitelnou věc.

Zdroj: BuzzBlog, Metro, BBC

 

Veškerý volný čas trávila s prsty na klávesnici. Psaní článků se časem stalo jejím největším koníčkem. Neustále ... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*