Celých 24 let otec obětavě brázdil celou zemi, aby našel ztraceného syna. Setkání oba muže dostalo do kolen

Fotografie: Depositphotos

Na celém světě se každoročně ztratí tisíce dětí. A i když je rodiče hledají, ne vždy se opět shledají. Ale Kuo Kang-tchang se nevzdal.

Psal se rok 1997. Právě tehdy si v čínské provincii Šan-tung hrál za zahradě Kuo Sin-čen (2,5 let). Ještě ráno se zdravil s rodiči a pak se po něm slehla zem. Na dlouhých 24 let. Rodiče samozřejmě hned zalarmovali úřady, ovšem pro ty nešlo o nijak výjimečný příběh. Jen v samotné Číně jsou každý rok pohřešovány tisíce dětí. Otec Kuo Kang-tchang se proto rozhodl pátrat na vlastní pěst.

Strastiplná cesta trvající neuvěřitelných 24 let

Neměl žádné vybavení, znalosti ani kontakty, přesto nasedl na motorku, vybavil se podobiznou svého syna a pustil se do hledání. Jeho cesta byla dlouhá. Najel při ní 500 000 kilometrů, několikrát se vyboural (od té doby mu hlavu zdobí několik stehů), potkal se se silničními lupiči, a dokonce prý poničil i deset motorek.

Fotografie: Pexels

Ztracení synové se našli, ne však ten Kuo Kang-tchangův

Ale to byla jen pomyslná špička ledovce. Časem se mu povedlo svůj příběh i zmedializovat, přesto to dlouho nevypadalo na šťastný konec. Lidé mu cestou dávali různé tipy na rodiny, které ke svým dětem přišly více či méně záhadným způsobem.

Fotografie: Pexels

Řada z těchto informací se ukázala jako mylná nebo pomlouvačná. Přesto se mezi nimi hned sedm unesených synů našlo. Rodičům těchto dětí pomohla i speciální webová stránka, kterou Kuo Kang-tchang založil. Na něj samotného se ale štěstí usmálo až během letošního roku.

Přišel o všechny úspory, poté dokonce žebral

S pátráním Kuo Kang-tchangovi pomáhali jeho dnes již sedmdesátiletí rodiče, pracující v restauraci. Jejich výdělky nebyly nijak vysoké, takže se muži velmi brzy podařilo „rozházet“ i všechny životní úspory. Snažil se také živit prodáváním ručně vyřezaných fléten. Když však nestačilo ani to, uchýlil se jednoduše k žebrání a spal pod mostem.

Fotografie: Pexels

Když se mu narodil druhý syn, začal ho jednoduše brát s sebou. Poprvé se tak stalo, když mu bylo pět a půl roku. Ten později uvedl, že pokud by jeho bratra otec nenašel, bude v pátrání po něm pokračovat sám. Tak silná je v Číně láska k rodině.

Cesta se šťastným koncem po neuvěřitelně dlouhé době

Letos ho však jeden z tipů konečně zavedl k vytouženému cíli. Identitu chlapce potvrdily testy DNA a otec se synem se konečně mohli shledat. Fotografie z tohoto setkání dojímají, byť je na nich skutečná identita syna úzkostlivě tajena. A není divu. Nikdo se nechce o svých rodičích dozvědět, že jsou to ve skutečnosti únosci. I když v tomto případě vlastně překupníci.

Jak to vlastně bylo s únosem Kuo Sin-čena

Policie brzy dopadla i dva pachatele, kteří měli 24 let starý únos na svědomí. Šlo o muže a ženu. Právě žena si na zahradě jednoho domu všimla nehlídaného chlapce. Odvedla ho na autobusovou zastávku a vydala se do sousední provincii Che-nan. Tady ho prodala páru, který o vlastní dítě stál.

Únoscům teď hrozí podle přísných čínských zákonů dokonce i trest smrti a bez trestu samozřejmě nevyváznou ani lidé, kteří Kuo Sin-čena koupili. Avšak jen málo příběhů má takto šťastný konec. Podle odhadů se v Číně každoročně ztratí okolo 20 000 dětí, přičemž s rodinami se opět setká jen malé procento z nich.

Přetočte film, žádají lidé po celém světě

Ovšem na Kuo Sin-čena se oči veřejnosti obrátily již dřív. V roce 2015 totiž vznikl film, který se jeho příběhem inspiroval. Znát ho můžete jako Š‘-ku (anglicky Lost and Love) a hlavní role se v něm ujal známý hongkongský herec Andy Lau (Klan létajících dýk, Velká čínská zeď, Legenda o opilém mistrovi nebo Jednoduchý život).

Filmové pátrání však příliš šťastně nekončí. Dítě totiž nakonec nalezeno není. A právě proto si nyní filmoví fanoušci žádají pokračování, v němž by se celý příběh uzavřel. Říkají, že celá řada rodin by jistě po tak dlouhé době pátrání vzdala, a právě pokračování filmu by jim mohlo dodat novou chuť vyrazit do zdánlivě předem prohraného boje.

Únosy chlapců nejsou v Číně žádnou výjimkou

A proč se vlastně ztrácejí zejména chlapci? V zemi draka jsou považováni za pokračovatele rodu. Za někoho, kdo se postará o stárnoucí rodiče, když to už sami nezvládnou. Ve hře je také společenská prestiž, protože chlapci jsou jako potomci ceněni mnohem více než dívky.

Fotografie: PxHere

A kvůli politice jednoho dítě (v současnosti již zrušené) řada rodin na vlastního potomka mužského rodu zkrátka nedosáhla. A tak si musela pomoci jinak. To samozřejmě únosce ani falešné rodiče nijak neomlouvá, z jistého úhlu pohledu se to ovšem dá do určité míry pochopit.

Zdroj: UberAlles