Když přišel do stodoly, všiml si čtyř chlupatých uzlíčků. Jejich maminka však nebyla nikde v dohledu. Když pak jedno kotě vzal a pořádně si ho prohlédl, bylo jasné, že to není kočka domácí.
Koťata totiž měla úplně jiné rysy i stavbu těla, než byste u známého druhu kočky čekali. Ruský farmář však neměl nejmenší tušení, o jaké zvíře by se mohlo jednat. Nakonec se spojil se záchranářskou stanicí a ti ho prosili, aby koťata přivezl, že se pokusí zjistit, o jaký druh se jedná. Zkušení chovatelé tento vzácný druh kočky hned poznali.
Byla to vzácná divoká kočka manul
Byl to manul, druh divoké kočky, která se vyskytuje ve střední Asii. Je však vzácná a chráněná, narazit na ni ve volné přírodě tak není zrovna jednoduché. Jejím objevitelem byl Peter Simon Pallas, a tak se jí v angličtině také říká „Pallas cat“. Velikost má přibližně stejnou jako kočka domácí, v mnohém se však od ní liší.
Má mnohem delší a chlupatější srst, aby přežila v drsných horských podmínkách. Její srst je dokonce nejdelší ze všech kočkovitých šelem. Její oči jsou kulaté, uši jsou širší a nožičky má oproti běžné kočce kratší. Také nevydává mňoukavé zvuky, ale spíše štěká jako malý pes. Dožívá se až 16 let a není moc dobrá v lezení na stromy.
Záchranáři je nakonec vypustili do volné přírody
Koťátka tak byla ponechána v záchranné stanici. Jejich maminka je buď opustila, nebo zemřela, a tak se záchranáři pokusili koťata seznámit s dvěma domácími kočkami, aby se o ně postaraly. Báli se, jak na sebe budou reagovat, ale všechno dobře dopadlo. Koťátka dostala mléko, péči i potřebnou lásku a brzy vyrostla a zesílila. Nastal čas na návrat do volné přírody.
Přestože si na krásné kočky na záchranné stanici zvykly a oblíbili si je, věděli, že nejlíp jim bude zase v divoké přírodě. První zimu se jim však nedařilo tak, jak si představovali. Kočky zhubly a bylo vidět, že jim život ve volné přírodě ještě úplně nejde. Záchranáři tedy rozhodli, že další zimu si je ponechají a vypustí je opět na jaře. Druhý pokus už se povedl a kočky zvládají bez úhony přežít i drsné zimy.
V našich podmínkách se jim příliš nedaří
U nás se s manulem potkáme většinou jen v zoo nebo v profesionálních chovech. V domácím chovu se těmto kočkám moc nedaří. Nesvědčí jim středoevropské klima a jsou velmi náchylné na parazity a infekce, které našim domácím kočkám nevadí. Často tak umírají předčasně, proto je potřeba jim věnovat mnohem větší péči než vyžaduje kočka domácí.
Zdroj: AnimalChannel
Napište komentář