Ztráta blízkého člověka je tragédií, kterou lze je těžko překonat. Je potřeba si projít několika fázemi smutku, než opět naskočíme do normálního života.
Odchod milované osoby může způsobit zármutek a spoustu citových otřesů, zášť, smutek, hněv, touhu po pomstě atd. Naši mysl zaplaví tolik různých stavů, že se můžeme ocitnout v naprosté deziluzi. Abychom se dostali z tohoto utrpení, je důležité si uvědomit, že blízký člověk stále žije v naší mysli prostřednictvím vzpomínek.
Cesta k uzdravení obsahuje několik fází
Překonání takové životní zkoušky vyžaduje dlouhodobou práci, která člověka vede k odolnosti přes několik fází, šok, hněv, smlouvání, lítost, na všechny tyto pocity narazíte na cestě k uzdravení, jenž představuje poslední etapa – smíření a vzpomínání na zesnulého. Znovu nalezený klid mysli umožňuje uchovávat si vzpomínky na osoby, které ve vašem životě, a především srdci, zanechaly nesmazatelnou stopu.
Šok a popření skutečnosti
I přesto, že jsou lidé racionálně uvažující jedinci, při ztrátě blízkého člověka nastává první fáze popírání, kdy naše hlava ví, co přesně se děje, něčí život skončil, to je nepopiratelná věc, ale naše srdce si tuto skutečnost nechce připustit. V podstatě většinu času trávíme přemýšlením nad možnostmi, jak tragédii ještě zvrátit.
Hněv, zlost a vzpoura
Nyní se k hlavnímu slovu dostávají vztek a agrese. Vůbec nezáleží, kam jsou směřovány, na koho, na co, jsme naštvaní na všechno a na všechny. Zlobíme se, že nám naše okolí nedopřává dostatek péče, někdy se naopak až příliš stará, jindy za všechno může celý vesmír a zkrátka a dobře na světě panuje jen a jen nespravedlnost.
Fáze smlouvání a vyjednávání
Velice podobná etapa popření skutečnosti. V tuto chvíli se vracíme zpět, kdy popíráme celou situaci a snažíme se najít jakoukoli cestu, jak věci napravit. Hledáme zázračné „léky“, lovíme na internetu příběhy podobné našim, obracíme se na cesty, které jsou mimo rámec našeho chápání a kolikrát i reality. Teď totiž věříme všemu, co nám dává alespoň malou naději.
Smutek, deprese a lítost
Deprese se může projevovat různými způsoby, můžeme se cítit nadměrně unavení, bez energie, neustále se slzami na krajíčku, můžeme zaznamenat potíže se spánkem, buď nemůžeme usnout vůbec, nebo naopak dlouho vyspáváme. Můžeme holdovat alkoholu nebo lékům na tlumení negativních pocitů. Nyní jsme ve fázi, kdy se nejvíce projevuje naše beznaděj, nic, co děláme, pro nás nemá žádný hlubší smysl, připadáme si zbyteční, svět nám připadá zbytečný.
Přijetí a smíření se skutečností
Teď, až teď přichází naše uzdravení. Nastává konečná fáze, kdy jsme ochotni přijmout fakt, že je konec. Ačkoli smutek a stesk po milované osobě zřejmě nikdy neodejde a vzpomínky vždy zůstanou, jsme schopni se vrátit do svého každodenního života, který bude nyní zcela nový, bude bez člověka, který v něm hrál důležitou roli. Jakmile přijmeme současný stav, můžeme se začít posouvat zase o krůček dál k tomu, abychom byli opět šťastní.
Zdroj: Healthline
