Během snění se náš mozek vyrovnává s mnoha věcmi. Třídí informace, ukládá ty podstatné a celkově regeneruje. Mnohdy se však mohou motivy opakovat, což může člověka i vyděsit.
Hlavně v případech, kdy se sny opakovaně týkají mrtvých lidí, hlavně blízkých. Jednou z uznávaných odbornic v oblasti neurovědy je Dr. Lisa M. Shulman. Svou vlastní zkušenost s prožitým smutkem postupně přetavila ve vědeckou kariéru zaměřenou na sny. Respektive ne přímo na sny, ale na způsoby, jak se se ztrátou blízké osoby srovnává lidský mozek. Jedním z výstupů jejího dlouhého bádání byla fascinující kniha Before and after Loss (v překladu Před a po ztrátě). Co v ní lékařka sděluje?
Krize vedoucí k objevům
Začalo to těžkou smrtí Williama J. Weinera, jejího manžela. V jejím životě to byl zcela zlomový moment, protože jeho odvážný boj s rakovinou skončil po 17 letech. Tento případ bohužel nepatřil k těm šťastným, a Lisa tak v knize popsala velmi krušné chvíle. Dle webu Webniusy hlavně proces, během kterého se vědomí úmrtí jejího chotě stalo skutečností. V průběhu této doby si všimla zvláštní věci. William se jí stále častěji objevoval ve snech, různě ji navštěvoval.
Rozhodla se proto tento fenomén prozkoumat co nejvíce vědecky. Osobní terapie se tak změnila v bádání. O snech a mrtvých jsem už na SvětěKreativity informovali víckrát z několika úhlů. Výzkum doktorky Shulmanové vychází ze skutečnosti, že emocionální prožitky člověka jsou důsledkem fyzických procesů uvnitř mozku. Naše psychika totiž tvoří v neuronech silné stopy, které jsou po ztrátě blízké osoby naprosto dezorientované.
Strážní andělé s vámi potřebují mluvit. Přijměte jejich pokusy o kontakt. Poznáte je takto
Mozek jako počítač
Lékařka v tomto případě přirovnává mozek k počítači. Vzpomínky jsou něco jako soubory, které lze dát jak na plochu, tak i uložit hluboko ve struktuře adresářů. Pak ovšem nastanou emoční turbulence. Jejich příčina je různá, ale vždy jde o velmi vypjaté situaci, jako třeba právě ztrátu blízké osoby. „Na něco takového se nelze nikdy připravit,“ říká i naše čtenářka Hana K. z Veltrus, která s tím má vlastní zkušenosti. Mozek se pak snaží vyrovnat s novou realitou, takže ve snech probírá soubory nové i staré.
Dle Dr. Shulmanové jsou právě sny snahou naší mysli se znovu zorientovat v rozhozené existenci. Po bolestivé události potřebuje mozek více času adaptovat se na nové okolnosti. Právě proto vznikají opakující se sny na stejné téma. Zdůrazňuje, že přes svou extrémní bolestivost jde o velmi přirozený proces. Jedná se totiž o nevyhnutelný a podstatný krok k pochopení sebe sama, místa ve světě a dalších podmínek. Utíkat před tím vede jen k potížím.
Napište komentář