Iveta začala s kreslením portrétů už ve 13 letech, kdy si pro svou tvorbu vybrala Angeliku – hrdinku známého romantického příběhu. Hned nato následoval Jeoffrey de Peyrac. Nejdříve začala kreslit jen malé obrázky A4-5 a následně přešla na A3.
Vypráví, že samu sebe nikdy nekreslila, aby se na sebe nemusela dívat 10 hodin v kuse, ano čtete dobře. Někdy Iveta kreslí deset a více hodin, podle obtížnosti portrétu.
Kresli, co vidíš – řekl její otec
Její první portrét do zahraničí byl pro maminku, jejíž syn měl leukémii a jednalo se o Holandsko. Byla to doba, kdy musela zvládnout nakreslit za dva týdny až 19 portrétů ve velikosti A2. Odkresleno má více než 900 portrétů, přičemž nikdy nestudovala umění. Se zaujetím vypráví, že když byla malé dítě, řekl ji její otec: kresli, co vidíš děvče. To se stalo i jejím krédem, takže nikdy nic nedokresluje navíc. Iveta dříve kreslila i z maličké fotky 3x2cm, ale protože to zatěžuje její oči, maluje nejraději podle velikosti 10x13cm a více. Od lidí, které osobně zná, si bere i více
fotek, pro případ srovnávání či nějakého doladění.
Maluje se sluchátky na uších
Nejraději kreslí Iveta se sluchátky na uších s hudbou puštěnou na plné pecky. Její malby putovaly například do Rakouska, Holandska, Dánska, Slovenka, České republiky, Švédska, Maďarska a dokonce i do Kanady. Iveta dostala i skvělou nabídku zkusit malovat olejem a akrylem, včetně toho, že by měla i sponzora. Čekala jí kariéra na vysoké umělecké úrovni, kde by se věnovala studiu restaurování obrazů, ale rozhodla se pro život v Anglii a nadále pokračuje v tvorbě portrétů.
