Mezi laickou veřejností jsou pojmy srdeční zástava a infarkt často vnímány jako jeden. Tak to ale není. Rozdíl mezi nimi objasnila lékařka Debra Sullivan.
Onemocnění srdce jsou ve 21. století jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Často je na vině uspěchaný životní styl plný stresových situací. O příznacích infarktu je veřejnost celkem často informována z médií, ale o zástavě srdce se příliš nemluví a řada lidí nemá ponětí, jaký je mezi těmito dvěma stavy rozdíl. V dnešním článku se budeme věnovat příznakům a první pomoci při infarktu i při srdeční zástavě.
Infarkt myokardu
Infarkt je způsoben neprůchodností některé z věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval krví. Na základě toho dochází k jeho postupnému odumírání. Nástup, průběh a intenzita příznaků může být u infarktu různá od prudkého a nečekaného nástupu po nepozorovaný průběh. Lidé obvykle pociťují bodavou bolest na levé straně hrudníku, která se může šířit do levé paže, krku a břicha. Lapají po dechu, kašlou, trpí závratí, silně se potí a pociťují silnou úzkost.
V případě výskytu těchto potíží, volejte vždy linku 155. Převoz do nemocnice sanitou je lepší i z toho důvodu, že pacienti jsou vyšetřováni často rychleji, než když dojedou dopravou vlastní. Postiženému můžete ulevit tak, že jej dáte do polosedu a povolíte mu těsné oblečení. Díky tomu, že jeho srdce stále pracuje, je na jeho záchranu přeci jen o trochu víc času, než v případě srdeční zástavy.
Zástava srdce
Už z názvu by mělo být zřejmé, že při zástavě srdce srdeční sval nepracuje a tedy nejsou orgány postiženého člověka zásobovány krví a kyslíkem. Už ze základní školy si všichni jistě pamatují, že od posledního úderu srdce je čas 3 – 5 minut, než začnou nemocnému odumírat nejdříve mozkové buňky. Zástava srdce může člověka postihnout náhle bez varovných příznaků, ale může to být i následek předcházejícího infarktu.
Zástava srdce se projevuje ztrátou vědomí, postižený nedýchá, nebo slabě lapá po dechu a nelze nahmatat puls, nebo jen velmi slabě. V tu chvíli jde o vteřiny. Záchranka je pochopitelně samozřejmostí.
Část veřejnosti také neví, že na veřejných místech jsou dostupné defibrilátory, které mají u sebe i podrobný návod k použití. Je ale nutné myslet na to, že během hledání defibrilátoru a volání pomoci je třeba provádět u postiženého srdeční masáž.
Na následky nepředvídatelné zástavy srdce zemře každoročně půl milionu Evropanů. Bez rychlého poskytnutí správné první pomoci dochází velmi rychle k nevratnému poškození mozku, což i v případě přežití znemožňuje nemocnému návrat do normálního života.
Díky informované laické veřejnosti a pohotovým lidem se ale dnes poměrně často stává, že je postiženému poskytnuta včasná a kompletní pomoc a on tak zástavu srdce přežije vez výrazných následků.
Zdroj: Healthline, Healthline
