Násilí v dětské skupině nebo jen sebeobrana? Matka hájí svého syna, který udeřil agresivního spolužáka

Fotografie: Depositphotos

V bulvárním anglickém magazínu The Sun se objevil skutečný příběh, jehož aktérem je šestiletý chlapec. Jeho chování vyvolalo u veřejnosti pozdvižení i rozporuplné debaty. Jednalo se o násilí nebo jen o pouhou sebeobranu vůči agresivnímu spolužákovi? To posuďte sami.

Matka se postavila za svého syna

Vše začalo velmi nevinně na dětském hřišti. Když si malý Lucas hrál, přistoupil k němu jeho stejně starý spolužák a začal ho pošťuchovat a provokovat. Chlapec se ovšem začal bránit a slovně jej upozornil, ať přestane. Avšak nestalo se tak a svou agresi dotyčný stupňoval. V tom se tedy Lucas rozmáchnul a udeřil spolužáka do obličeje. Jednalo se pouze o jakési upozornění, aby usměrnil své chování? Nebo šlo o násilí? Názory rodičů jsou různé. Matka Lucase se za syna jednoznačně postavila a tvrdí, že nic špatného neudělal.

Fotografie: Freepik

Ubližovat druhým není správné, ale bránit se agresorům je nutné

Laura, třicetiletá žena, která je matkou šestiletého Lucase tvrdí, že nikdy svého syna neučila agresivními chování vůči druhým. Naopak se ho snaží vychovávat tak, aby z něj vyrostl sebevědomý a laskavý člověk. To ale neznamená, že by se z dítěte měl stát „otloukánek“.

Laura zastává názor, že agresorům je nutné se bránit hlava nehlava. A tak je na Lucase pyšná, že se spolužákovi postavil. Posléze se však bál odplaty a tři dny se ukrýval před agresorem na školní toaletě.

Fotografie: Freepik

Vnímání rodičovství žena sdílela na sociálních sítích

Žena svůj příběh také sdílela na sociálních sítích a přidala k němu vlastní názor. Prohlásila toto: „Chci, aby moje děti věděly, že padouch nikdy nevyhraje.“ Tím v podstatě hájí i čin svého malého syna. Postavila by se ale i za své další dvě ratolesti, kdyby udělali něco podobného. Mnoho rodičů s Laurou nesouhlasí a jak jste na tom vy?

Lucas je milý a zdvořilý kluk

Na závěr Laura popisuje charakter svého syna Lucase. Tvrdí, že je velmi citlivý vůči ostatním a nikdy by sám od sebe nikoho neuhodil. Byl zkrátka jen vyprovokován. O to více se tedy rozhořela debata o nečinnosti učitelů, kteří zřejmě konfliktu přihlíželi a nic neučinili.

Fotografie: Freepik

Šikana může končit leckdy tragicky

Problém dětského násilí a šikany je rozšířený v mnoha vzdělávacích zařízeních. V dětských skupinách se leckdy vyskytne jeden či více agresorů, kteří vyvolávají s oblibou konflikty, zesměšňují spolužáky a podobně. Tohle chování může dle odborníků vyústit v doslova tragédii. Nejeden případ totiž skončil sebevraždou šikanovaného dítěte. Psychologové tvrdí, že agresivní jednání vůči druhým dětem je vlastní spíše chlapcům, kteří si mohou „něco“ dokazovat.

Jak se chovat, když je vaše dítě šikanované?

Setkali jste se s tím, že vašeho potomka někdo ve škole psychicky nebo dokonce fyzicky týral? Pak vše oznamte vedení školy. Také sledujte bedlivě chování svého dítěte, někdy se může stát, že se vám hned nesvěří. Šikanovaní chlapci i dívky bývají plašší, tišší, uzavřenější než obvykle a nemívají chuť k jídlu. Kromě jiného se bojí chodit do školy.

Zdroj: TheSun