S optickou iluzí se setkáváme tehdy, když náš mozek vnímá obraz jako něco jiného, než čím ve skutečnosti je. Případně něco, co se vzpírá logice a rozumu tak připadá nemožné.
Umělec Johannes Stötter je znám hlavně svou průkopnickou prací v malování na tělo, tedy body artem. V roce 2013 přitáhl pozornost obrazem tropické žáby sedící na listu. Ta je totiž tvořena hned několika částmi a modely lidského těla. Výsledek se stal naprosto virálním a katapultoval jeho kreslířskou kariéru do netušených rozměrů. Dnešní výzvou pro vás je tedy správně určit, kolik lidí tvoří dohromady tohoto spokojeného obojživelníka.
Tvorové starší než dinosauři
Podle existujících a jasných důkazů se žáby pohybovaly na této planetě před více jak 200 miliony let. Jsou tedy minimálně tak staré jako dinosauři. Největší žábou světa je pak velkoskokan goliáší ze Západní Afriky. Dorůstá až 32 centimetrů délky a může vážit až 3,25 kilogramu. Jednou z nejmenších žabiček je naopak kubánská stromová žába o velikosti jen několika centimetrů. Teď se pekelně soustřeďte na obrázek. Kolik lidských těl ho tvoří?
Po celém světě víme aktuálně o více jak 6 000 druzích žab, každý den však badatelé tento počet ještě navyšují. Tito obojživelníci mají obecně vynikající noční vidění, především jsou vysoce citlivé na pohyb. Vypouklé oči většiny žab jim dovolují vidět dopředu i do stran, částečně dokonce dozadu. Když žába spolkne potravu, stáhne oči více do pusy, což postrčí potravu dále. Díky svým nohám dovedou žáby skočit až do 20násobků délky těla.
Najdete na obrázku všechna písmena „S“? Tato hádanka léčí mozek, vyřešit ji ale dokáže jen 1 z 10 Čechů
Kamufláž a hibernace
Aby zapadly do prostředí, nasazuje mnoho druhů konkrétní barvu. Budgettova žába je hnědá jako bahno, vietnamské druhy mají skvrnitou pokožku a hrboly, vypadá tak jako kus stromu. Hodně jedovatých druhů je výrazně barevných, aby odradili predátory. Některé normální druhy se na to adaptovaly, aniž by si však vyvinuly jedové schopnosti. Napodobení příbuzných jim tak dává určitou výhodu. Jestli stále tápete, žába se skládá z 5 těl.
Jako všichni obojživelníci jsou i žáby studenokrevné. To znamená, že se jejich tělesná teplota mění podle prostředí, ve kterém se zrovna nachází. Když se moc ochladí, mohou si vykopat důlek v bahně, případně na dně jezírek. Tam hibernují až do jara, vůbec se nehýbou a sotva dýchají. Jeden australský druh pouštní žáby dokáže takto čekat na jediný déšť až 7 let. Stromová žába přežije i arktické teploty, kdy je 65 % jejího těla zmrzlých.
Zdroj: Johannes Stoetter Art
Napište komentář