Žena se zrovna vrátila z dovolené v Karibiku, když se nezačala cítit dobře. Manžel ji odvezl do nemocnice, kde ležela 9 dní v umělém spánku.
Bolest zad a nevolnost původně přičítala obyčejné chřipce. Její teplota však rychle vzrostla a cítila se čím dál hůř. Po příjezdu do nemocnice upadla do bezvědomí. Kůže se jí začala měnit na purpurově červenou a postupně začala vznikat gangréna. Lékařům trvalo týden, než určili příčinu obtíží. Žena přežila, ale přišla o všechny končetiny.
Dlouho nedokázali přijít na příčinu potíží
Marie Trainer byla po příjezdu do nemocnice uvedena do umělého spánku. Lékaři potřebovali urychleně zjistit příčinu jejích problémů, aby mohli nasadit cílenou léčbu. Původně měli podezření na nějaký druh tropické nemoci, protože se Marie pár dní před začátkem příznaků vrátila z Karibiku. Testy však nic takového nepotvrdily.
Lékaři museli pátrat dál. Nakonec se ukázalo, že Marie dostala vzácnou infekci bakterií capnocytophaga canimorsus. Tato bakterie se vyskytuje u psů poměrně běžně. Je však velmi vzácné, aby takto napadla člověka. Štěně německého ovčáka, které si Marie nedávno pořídila, si nejspíše olízlo infikovanou ránu, a poté při mazlení a olizování přeneslo infekci na paničku.
Bez amputace by neměla šanci na přežití
Mezitím bakterie útočila na její tělo a některé tkáně začaly odumírat. Marii se tvořily nebezpečné krevní sraženiny. Infekce zasáhla i nos, uši a části obličeje. Nejhůře to však odnesly končetiny. Jediná šance na přežití byla jejich amputace. Po 9 dnech v umělém spánku se tak Marie probrala do úplně jiné reality.
Její nevlastní dcera pracuje v nemocnici Aultman (Ohio), kde se Marie léčila, a později komentovala celou situaci: „Byla to pro nás hořká pilulka, kterou jsme museli spolknout. Ještě před pár dny si užívala na dovolené a nyní se každou minutu aktivně zhoršuje. Její ruce a nohy odumírají, nešlo tomu věřit. Kdybychom je však neamputovali, určitě by velmi rychle zemřela.”
Tak rozsáhlá infekce je vzácná
Dle doktorky Margaret Kobeová, jež se o ženu starala, je takováto reakce velmi vzácná. Byl to jeden z nejhorších případů, se kterými se za svou kariéru setkala. Marie řekla: „Když jsem otevřela oči, nevěděla jsem, kde jsem. Bylo velmi těžké uvěřit tomu, že mi museli odstranit nohy a ruce. A ještě těžší se s tím vyrovnat.”
Marie však na své dva psy nezanevřela, naopak. Dvakrát se jí podařilo umluvit lékaře, aby se s nimi mohla v nemocnici setkat. Tam nakonec strávila 80 dní a podstoupila 8 operací. S návratem do běžného života jí pomáhá manžel a rodina. Lidem její osud též nebyl lhostejný, a tak pro ni založili sbírku, aby mohla používat funkční protézy.
Nemoc ji nezlomila, chce se vrátit k práci
Přes všechny obtíže hledí Marie do budoucnosti s velkým optimismem: „Cítím se velmi dobře, vše se správně hojí. Jsem připravena jít zase vpřed.” Podpora od naprosto cizích lidí ji nesmírně překvapila. Plánuje naučit se postupně používat protézy, podstoupit rehabilitace a opět se vrátit do práce v jejím salonu.
Je to opravdu znepokojivý příběh, ale nemusíte se vašich mazlíčků začít hned stranit. Tato bakterie se ve slinách psů nachází stále, ale běžně člověka nijak neohrožuje. Vážná reakce na nákazu je naprosto raritní. Největší riziko mají lidé s oslabenou imunitou, avšak ani u těch se onemocnění téměř nevyskytuje. Od roku 1961 byla vážnější infekce zaznamenána asi jen u 500 lidí.
Zdroj: CNN
