Ačkoliv v žilách proudí červená krev, jejich barva na povrchu kůže může být modrá. Důvod tohoto nevídaného paradoxu vás pravděpodobně překvapí.
Lidské tělo je velmi složitý mechanismus, který dodnes překvapuje svět medicíny – i v dnešní době se čas od času objeví něco, co vědce skutečně zaujme. A právě kardiovaskulární systém patří mezi jedny z největších záhad, které jim dodnes láme hlavu. Pokud vás proto již někdy napadlo, proč jsou vaše žíly modré, přestože v nich ve skutečnosti proudí červená krev, ale na nic jste nepřišli, nemusíte si dále lámat hlavu. Ačkoliv to zní poměrně složitě, odpověď je naprosto jednoduchá a se vší pravděpodobností vás překvapí.
Proč jsou žíly modré
Krev, která protéká každou cévou v lidském těle, má vždy červenou barvu. Proto je modrá barva žil, kterou můžete vidět pod tenkou kůží, pouhým optickým klamem. Důvodem je však především to, že pokožka rozptyluje více modrého než červeného světla – tím pádem se červené cévy jeví pod jejím povrchem jako namodralé, někdy až tmavě zelné či dokonce šedé (záleží především na věku jedince a stavu jeho kůže). Jedná se tedy o pouhou iluzi, kterou si vaše tělo samo vytváří a následně jí nechává oklamat.
Nyní však již víte, že nic jako modré cévy neexistují, a proto se nemusíte bát, že by vám měla začít při poranění téct modrá krev. Abyste se však ochránili před nebezpečím a zachovali svůj kardiovaskulární systém v co nejlepší formě, zkuste zařadit do svého jídelníčku více potravin, jako je zejména ovoce a zelenina, luštěniny, zdravé tuky (avokádo, extra panenský olivový olej, losos, makrela) nebo dokonce také červené víno (maximálně 1 sklenka denně). Každá z nich podporuje zdraví cév a chrání je před potenciální poškozením.
Krev nemusí být vždy červená
Pokud jste se někdy zamysleli také nad tím, proč je ve skutečnosti vaše krev červená, i v tomto případě vás odpověď pravděpodobně překvapí. Důvodem je totiž obsah železa, které za žádných okolností nemění svou barvu. Proto se nemusíte bát, že by tato tekutina v těle vypadala jinak. Je ovšem důležité říci, že v živočišné říši může být tomuto pravidlu naopak – ne však proto, že by zvířecí krev měla méně či více železa, ale protože může obsahovat i jiné látky, které mají vliv na její barvu.
Barva krve u zvířat se liší v závislosti na látkách, které obsahuje. Někteří živočichové mají například větší obsah mědi, což ve směsi s kyslíkem vytváří skutečně modrou krev. Dobrým příkladem jsou pak také pijavice, které sice obsahují železo, ale v méně koncentrované formě, což dodává jejich krvi zelený odstín. V každém případě však tato tekutina plní stejnou funkci, a to dodávání důležitých živin a kyslíku do potřebných částí těla, odvodňování, detoxikaci organismu a mnoho dalších.
Napište komentář