Tři světoví epidemiologové navrhují odlišnou strategii boje proti pandemii koronaviru

Fotografie: Shutterstock

K situaci ohledně šíření koronaviru se již vyjádřili epidemiologové z nejrůznějších koutů planety. Nyní však vzniknul koncept podpořený třemi odborníky z Oxfordu, Harvardu a Stanfordu. Podstatou myšlenky epidemiologů je ochrana nejzranitelnější části populace. Jejich strategii podpořilo zhruba 60 000 lidí.

Představení tří epidemiologů, kteří přichází s novým nápadem

Autory konceptu jsou doktor Martin Kulldorff, profesor medicíny na Harvardu, a také epidemiolog a infektolog, dále doktor Sunetra Gupta, profesor na Oxfordu a rovněž epidemiolog a imunolog a v neposlední řadě se na práci podílí i doktor Jay Bhattacharya, profesor na Stanfordu, epidemiolog a odborník na veřejné zdraví.

Odborníci se obávají, že radikální opatření mohou spíš společnosti uškodit

Výše zmínění epidemiologové tvrdí, že současná tvrdá opatření, která vydává řada zemí, mohou mít negativní vliv na fyzické, a především duševní zdraví lidstva. Mezi konkrétní negativní dopady do budoucna pak lékaři řadí nižší proočkovanost v dětství, zvyšující se počet nemocných s kardiovaskulárními potížemi, snížení screeningu onkologických onemocnění a zhoršení duševního zdraví (což může vést k vyšší úmrtnosti v dalších letech). Největší zátěži dle odborníků čelí produktivní lidé a také studenti. Profesoři jsou přesvědčení o tom, že neumožnit mladým lidem a dětem chodit do vzdělávacích zařízení je závažný problém.

Fotografie: Freepik

Ideální by mohla být takzvaná „cílená ochrana“

Dle vědeckých poznatků je již známo, že nejrizikovější skupinou, která se může snadno koronavirem nakazit, jsou lidé v pokročilém věku. Nejméně je pak covid-19 nebezpečný pro malé děti. Proto jsou profesoři přesvědčení, že cílená ochrana nejrizikovější části populace může pomoci.

Ve výsledku by tedy měl být přístup společnosti dle lékařů zcela běžný. Život by neměl být omezen, protože tak není možné dojít k tomu, že si lidé vytvoří přirozenou imunitu vůči nákaze. Naopak by měli být značně chránění ti nejstarší v důchodovém věku.

„Cílená ochrana“ v praxi

Profesoři renomovaných univerzit mají ve svém konceptu jasno. „Cílená ochrana“ by měla vypadat následovně: v domovech seniorů a pečovatelských zařízeních budou pracovat převážně lidé, kteří si již vybudovali imunitu vůči viru covid-19, tudíž nemoc prodělali. Také by se měli v těchto prostorách provádět pravidelně testy na covid-19, a to jak u zaměstnanců, tak i u návštěvníků a klientů. Fluktuace zaměstnanců zde bude omezena na minimum.

Lidé v důchodovém věku budou zásobovaní potravinami a dalšími potřebnostmi sociálními pracovníky, nebo dovážkovou službou, aby nemuseli do obchodů. Setkání s rodinou by mělo probíhat jen venku, nikoliv uvnitř.

Fotografie: Freepik

Co zemím s tvrdými restrikcemi odborníci z Harvardu, Oxfordu a Stanfordu doporučují?

Lékaři (Jay Bhattacharya, Sunetra Gupta, Martin Kulldorff)  důsledně doporučují zemím se zavedenými tvrdými restrikcemi, aby obnovili společenský život, jelikož jedině tak lze dosáhnout kolektivní imunity. Nerizikové skupiny obyvatelstva by měly normálně chodit do práce, sportovat a gastronomický i kulturní segment by měl být otevřený. Základní ochranou je především nošení roušek, pravidelné mytí a dezinfekce rukou. Takzvaný úplný lockdown údajně společnosti pouze uškodí.