Když bude chtít vaše babička hlídat vnoučata, měli byste jí to dovolit naprosto bez váhání. Nejen, že si sami užijete volnější čas bez dětí, ale nejspíš jí i pomůžete zdravotně.
Velmi vzácně se nám naskytne takováto win-win situace. Podle nedávné studie vydané v magazínu Evolution and Human Behavior, žijí prarodiče, kteří hlídají vnoučata nebo jinak pomáhají ostatním, déle než osamělí senioři. Výzkum zkoumal data z berlínské studie ohledně stárnutí, která se soustředila na 500 lidí ve věku 70 a více let. Zjistil přitom, že ti, kteří se starali o vnoučata, měli po 20 let nižší riziko úmrtí než ti, kteří to nedělali.
Reálná studnice mládí?
Zní to skoro jako oficiálně nalezená fontána mládí a má podobu malých dětí. „Existuje spojitost mezi poskytnutím této péče a redukcí stresu. A známe vztah mezi stresem a vyšším rizikem úmrtí. Pokud starání se o vnoučata a další potřebné je cestou k redukci stresu, pak by tyto aktivity měly být přínosné pro lidi, kteří jsou prarodiče a starají se o vlastní vnoučata,“ vysvětluje Dr. Ronan Factora z Cleveland Clinic. Studie zahrnula 3 odlišné kategorie.
Konkrétně šlo o prarodiče pečující, prarodiče nepečující a seniory bez vnoučat. Badatelé zjistili, že pečující prarodiče mají o 37 % vyšší šanci na delší život, když jsou srovnáni s oběma dalšími skupinami. Dr. Factora ovšem upozorňuje, že přílišná péče může mít i opačný efekt, pokud je pro osobu zatěžující. Pak se logicky stává zdrojem dalšího stresu a tudíž i stárnutí. Jde o bod, kdy se příjemná činnost stane téměř něčím jako prací.
Klíč je ve správném vyvážení
„Potřebujete se ujistit, že jste našli rovnováhu mezi pozitivním efektem dostatečné aktivity a přetížením sebe sama. Tedy bodem, kdy vás původně zábavná aktivita naopak stresuje,“ uvádí. Jako u mnoha dalších věcí jde tedy o nalezení rovnováhy, kdy budou věci zábava, nikoli řehole – a to ani pro jednu stranu. Jasně tedy vyplývá, že kromě samotného dárku v podobě vnoučat je dalším výborným dárkem možnost se o ně starat.
Je to celková podpora zdravého života a také trvalé vzpomínky vašeho potomka. Opatrovnictví vnoučete na „plný úvazek“ může mít negativní efekt jak na prarodiče, tak i na potomky. Nicméně příležitostná a pravidelná péče je pro starší osoby velmi prospěšná. „Kompletní absence kontaktu prarodičů s jejich vnoučaty má také negativní efekt na jejich zdraví,“ uvedla autorka Sonja Hilbrand, doktorandka z Univerzity of Basel ve Švýcarsku.
Nový smysl života a obnovená kondice
„Toto spojení může být mechanismem, který je hluboce zakořeněn v naší evoluční minulosti. Pomoc s výchovou vnoučat byla tehdy naprosto nezbytná pro přežití celého lidského druhu.“ Účastníci berlínské studie se v letech 1990-2009 podrobili rozhovorům a také zdravotním testům. Badatelé přitom nezahrnuly ty seniory, kteří byli jedinými opatrovníky, jen ty příležitostné. Polovina pečujících je naživu ještě 10 let poté.
Příležitostná péče vedla k delšímu životu člověka i při absenci příbuzenských vazeb. Polovina všech seniorů bez dětí poskytovala pomoc přátelům ze sousedství přežila studii o 7 či více let. „Starání se o děti dává těmto lidem pocit smyslu života. Cítí se totiž užiteční pro ostatní a také pro společnost. Krom toho je tato aktivita udržuje ve fyzické i mentální kondici. Dá se toho ovšem docílit i dalšími činnostmi.“
Zdroj: Kidsactivitiesblog
Napište komentář