Zdravotnice za druhé světové války pronikla do varšavského ghetta a stala se členkou odbojové skupiny. Pomohla zachránit tisíce malých dětí.
Irena už ve svých útlých 7 letech po smrti svého otce, lékaře, věděla, že chce jít v jeho stopách. Svůj život chtěla zasvětit pomoci druhým, a proto vystudovala medicínu. Ovšem po dokončení studia, jako čerstvě kvalifikovaná sestra, dostala velice těžký úkol. Během druhé světové války byla umístěna do varšavského ghetta, kde byla svědkem lidských osudů, ze kterých by některým běhal mráz po zádech. Jenže ona nemohla jen tak sedět a nic nedělat.
Nenávist byla silnější než strach
„Zlost, kterou jsem cítila k německým okupantům, byla mnohem silnější než strach. Můj otec mě naučil, jak pomoci tonoucímu, i když neumíte plavat. Ale v té době se topilo celé Polsko,“ vzpomínala Irena. Nedokázala jen tak nečinně sedět a dívat se, co se děje Židům pod útlakem nacisty. Kontaktovala proto odbojovou skupinu s názvem Zegota.
Seskupení Zegota bojovalo na osvobození Židů zajatých Němci. Přestože se jednalo o nebezpečnou práci, Irena se toužila stát členkou a zúčastnit se životně důležité aktivity. V roce 1940 nacisté uzavřeli židovské obyvatelstvo do varšavského ghetta. Díky svým kontaktům se však Ireně podařilo získat přístup do této pečlivě střežené oblasti. Jako zdravotnice použila záminku prozkoumání nebezpečného tyfu. Nacisté se smrtelné nemoci děsili, poroto dovolili Ireně vstup.
Zachránila tisíce malých dětí
Ujala se léčby malých dětí, kterým následně pomáhala z ghetta pryč a žít v úkrytu. Vymyslela důmyslný plán, který jí umožnil posílat děti z Varšavy ven, aniž by vzbudila v nacistech podezření. Schovala děti do rakví. Němci však nakonec zjistili, že Irena je členkou odbojové skupiny Zegota a 20. října 1943 byla zatčena gestapem. Statečná žena odmítala poskytnout jakékoli informace o seskupení. Byla odsouzena k trestu smrti.
Podařilo se jí uniknout
Když nastal den popravy, Ireně se podařilo něco neuvěřitelného. Podplatila strážného a utekla. Po zbytek války pokračovala ve své práci, musela však být velice opatrná. Skrývala se, aby ji nacisté nenašli. Nemohla se zúčastnit ani pohřbu své matky. I přes veškerý strach z odhalení se ovšem rozhodla k odvážnému kroku. Sepsala seznam jmen všech zachráněných dětí a zakopala jej v kovové krabici u souseda svého bývalého domova na zahradě.
Když válka skončila, kontaktovala všechny děti ze seznamu. Vysvětlila jim, co se stalo a jak unikly nacistům. Irena zemřela 12. května 2008 ve věku 98 let. Než však opustila tento svět, zažila radost ze setkání s mnoha rodinami, kterým za války pomohla. Tato neohrožená hrdinka zůstane navždy v jejich srdcích.
Zdroj: Sosialnytt
