Vzpomínání na zesnulé má podle odborníků větší vliv na psychiku, než si většina lidí myslí

Uctívání a vzpomínání na zesnulé je součástí většiny kultur a náboženství. Z hlediska psychologie může být takové vzpomínání skutečně léčivé.

Při významných rodinných událostech, jako jsou svatby, křtiny nebo výročí, napadne většinu lidí vzpomínka na jejich blízké zesnulé. Mohou být tady s námi alespoň svým duchem? Myšlenka o přítomnosti mrtvých mezi živými je hluboce zakořeněna v mnoha kulturách a náboženstvích. Vnímání této skutečnosti je však nakonec vysoce individuální, i když vliv kultury a tradic ji usazuje do určitého rámce.

Můžete se lépe vyrovnat se ztrátou blízkého

Možná zapalujete při významných dnech svíčku, abyste si připomněli milované zesnulé. Většina lidí také nezapomíná na Dušičky, svátek zemřelých, kdy se 2. listopadu rozzáří svícemi většina hrobů. Na mrtvé nezapomínáme a je to tak už od pradávna. Jak uvádí deník Webniusy, někdo vzpomínky na blízké prožívá jako jejich skutečnou duchovní přítomnost, pro jiné se jedná jen o symbolickou vzpomínku nebo dodržení tradice.

Nikdo nemá odpověď na otázky, co skutečně přichází po smrti a zda jsou zesnulí schopni v nějaké formě navštěvovat svět živých. Tématem uctívání mrtvých se však zabývá i moderní psychologie. Vzpomínání na zesnulé v důležitých okamžicích života totiž může vést k lehčímu vyrovnání se se ztrátou blízkého, ale i upevnění rodinných vazeb. Vzpomínání na zesnulé je také výrazem úcty k celé minulosti a dědictví, jež je součástí naší vlastní identity.

Otec Petr prozradil, co nás čeká „na druhé straně“. Tomuto osudu se nikdo nevyhne

Indiáni o přítomnosti duchů nepochybují

V křesťanských tradicích se můžeme setkat s vírou, že zesnulí své milované pozorují a jsou nějakým způsobem přítomni v jejich životě alespoň v duchovní dimenzi. Věří se také, že předkové se mohou přimlouvat za živé. Nejotevřenější je k vnímání posmrtného života nejspíš indiánská kultura. Ta je úzce propojena s duchovním světem. O přítomnosti duchů zesnulých zde není pochyb a je vnímána jako podpora a duchovní vedení. Jak uvádí web Vltava, smrt je však ve většině kultur spojená se strachem.

V naší společnosti se pak navíc stala i tabuizovanou. Lidé téma smrti spíše vytěsňují a nechtějí se o něm bavit. A je to škoda. Úvahami o smrti a posmrtném životě může každý dojít k určitému smíření. To poté vede k mnohem smysluplnějšímu a lehčímu žití. Na SvětěKreativity se také můžete podívat, co to znamená, když vás zesnulí blízcí navštěvují ve snech.