V případě konfliktu by Česko zavedlo odvody pro muže i ženy. Armáda detailně popsala, jak by celý postup probíhal a co by pro občany znamenal.
Vyjádření armády k branné povinnosti v posledních týdnech vzrostla na počtu. I když skončila povinná vojenská služba v roce 2004, branná povinnost platí i nadále. Vztahuje se na všechny občany od 18 až do 60 let. Výjimku mají pouze některé profese a specifické životní situace, například těhotenství anebo výkon klíčových ústavních funkcí. Armáda na sociálních sítích připomněla: podle branného zákona vyplývá, že zodpovědnost za zajištění obrany státu má každý občan a občanka České republiky ve věku 18–60 let, pokud se na ně nevztahují zákonné výjimky.
Jak by odvody vypadaly v praxi
Pokud by vláda vyhlásila stav ohrožení státu nebo válečný stav, kabinet může rozhodnout o zavedení odvodů. Armáda vysvětluje, že lidé jsou k odvodu povoláváni a dostavují se na základě veřejné vyhlášky, přičemž následně obdrží i individuální povolávací rozkaz. Odvodní komise poté určuje totožnost, zdravotní stav, odborné schopnosti i případnou specializaci.
„Pokud odvodní komise rozhodne o schopnosti občana vykonávat vojenskou službu, občan se stává z pohledu práva vojákem v záloze a je předurčen ke službě v odpovídající vojenské odbornosti,“ uvádí armáda. Zároveň ale zdůrazňuje: „Samotný odvod ještě neznamená povolání k vojenské službě.“
Ostudná aféra kolem poslance Rajchla má tvrdou dohru. Nora Fridrichová podle mnohých překročila meze
Teprve při mobilizaci, kterou může prezident na návrh vlády vyhlásit v době válečného stavu, dochází k aktivnímu povolávání. Mobilizace může být částečná nebo úplná. Ministerstvo obrany však může už během stavu ohrožení státu nařídit i dílčí doplňování ozbrojených sil.
Dobrovolné cesty do armády
Kromě povinných odvodů existují i dobrovolné možnosti. Armáda v poslední době výrazně propaguje i systém aktivních záloh, který umožňuje občanům spojit běžný život s armádním výcvikem, dalo by se říci „na částečný úvazek“. Další cestou je pak dobrovolný odvod, dobrovolné vojenské cvičení nebo vstup do profesionální služby.
Debata o obnovení vojny se navíc znovu otevírá. Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka uvedl, že bude potřeba zavést určitou formu vojenské služby, ale ideálně ve variantě dobrovolné a modernizované, jak uvedl Deník N.
Důraz na brannou povinnost tak nepadá do prázdna. Stát se snaží občanům připomenout, že obrana není jen úkolem profesionálů, ale společnou odpovědností. Přestože se odvody mohou zdát jako dávná minulost, legislativně existují a v krizi by se aktivovaly. A česká armáda na to – díky dlouhodobým zkušenostem a narůstající modernizaci – rozhodně není nepřipravená.
Jak si vede česká armáda ve srovnání se spojenci
České ozbrojené síly dlouhodobě patří k respektovaným členům NATO. Přestože nejsou početně velké, staví na profesionalitě, moderním vybavení a silné specializaci. V rámci aliančních operací si vysloužily uznání zejména za působení speciálních sil, odborníků na chemickou ochranu i zkušenosti z misí v Afghánistánu, Mali či na Balkáně. V posledních letech se armáda výrazně zaměřuje na kyberbezpečnost, kde se řadí mezi aktivnější evropské hráče.
Výcvik českých vojáků je považován za jeden z těch kvalitnějších. Klade se důraz na fyzickou zdatnost, týmovou spolupráci, odolnost a schopnost fungovat v mezinárodních jednotkách. Vojáci pravidelně absolvují rozsáhlá alianční cvičení, která simulují skutečné bojové podmínky, od logistiky po taktiku. Zahraniční partneři často oceňují i schopnost českých vojáků improvizovat a adaptovat se na měnící se situace. Velkým tématem jsou také nyní emisní povolenky, o nichž jsme na SvětěKreativity také informovali.
Zdroj: DeníkN, Zákonyprolidi, Facebook Velitelství informačních a kybernetických sil
Napište komentář