U cévní mozkové příhody rozhodují minuty. A některé zažité rady, které všude kolují, mohou člověku spíš uškodit, než pomoci.
Cévní mozková příhoda nemusí nutně vypadat dramaticky. Člověk může během několika sekund začít hůře mluvit, přestat ovládat jednu ruku nebo mít pokleslý koutek. Náhlý vznik potíží je přitom jedním z nejdůležitějších varovných signálů. A protože existují různé typy mrtvice, není úkolem laika určovat, co přesně se v mozku stalo. Zeptali jsme se proto MUDr. Tomáše Waldmanna z FN Motol, jak mrtvici rozpoznat, kdy okamžitě volat 155 a co dělat do příjezdu záchranářů.
Stačí jeden jediný příznak
„Mezi nejčastější příznaky cévní mozkové příhody (CMP / mozkové mrtvice) patří náhlé zhoršení motoriky, řeči a vnímání. Pro rychlé rozpoznání se celosvětově používá jednoduchý test FAST,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Waldmann. Čtyři písmena mohou v krizové situaci výrazně usnadnit rozhodování:
F – Face (obličej): „Náhlý pokles ústního koutku nebo očního víčka. Když se člověk pokusí usmát nebo vycenit zuby, obličej je asymetrický,“ popisuje lékař. Problém se může projevit také poruchou citlivosti jedné poloviny obličeje.
A – Arm (paže): „Oslabení, ochrnutí nebo necitlivost jedné poloviny těla. Při pokusu o předpažení obou rukou dlaněmi dolů jedna paže klesá.“ Právě jednoduchá zkouška s oběma rukama může odhalit problém, kterého si člověk sám nemusí všimnout.
S – Speech (řeč): „Porucha mluvení nebo porozumění. Člověk mluví nesrozumitelně, komolí slova, případně vůbec nechápe, co mu říkáte.“
T – Time (čas): „Pokud zpozorujete kterýkoliv z těchto příznaků, okamžitě volejte záchrannou službu (155). Čas je klíčový,“ zdůrazňuje MUDr. Waldmann.
Podstatné přitom je, že není nutné čekat na celý soubor příznaků. Stačí jeden náhle vzniklý varovný příznak.
Roman Prymula varuje Čechy před vážným onemocněním: V příštích měsících má být riziko nákazy nejvyšší
Mrtvice nemusí znamenat jenom ochrnutou ruku
FAST je praktická pomůcka, nikoli seznam všech možných projevů. Podle MUDr. Waldmanna mohou člověka překvapit také další příznaky.„Další možné příznaky cévní mozkové příhody jsou závratě a poruchy rovnováhy nebo náhlý nástup silných bolestí hlavy,“ upozorňuje. Náhlá porucha vidění, dvojité vidění nebo výrazná nejistota při chůzi proto nejsou potíže, které bychom měli automaticky přičíst únavě. Zvláštní pozornost si zaslouží především situace, kdy se problém objeví bez zjevné příčiny a během krátké doby.
I zde platí samozřejmě stejná zásada: pokud máte podezření na cévní mozkovou příhodu, volejte hned 155. Diagnózu následně určují zdravotníci pomocí vyšetření a zobrazovacích metod.
Každá minuta je extrémně důležitá
S mrtvicí souvisí takzvané terapeutické okno. MUDr. Waldmann ho vysvětluje jako „časové období od vzniku prvních příznaků, během kterého lze s vysokou šancí na úspěch zahájit specifickou rekanalizační léčbu k obnovení průtoku krve v mozku a odstranění obtíží“. U ischemické cévní mozkové příhody, při níž cévu ucpe krevní sraženina, patří mezi základní možnosti intravenózní trombolýza. „Standardně do 4,5 hodiny od začátku obtíží,“ uvádí lékař. Současně ale zdůrazňuje zásadní věc: „Léčba je nejúčinnější, pokud se podá co nejdříve, ideálně v prvních 90 minutách.“
Současná medicína navíc dokáže u vybraných pacientů rozhodovat o některých léčebných postupech i později, a to podle výsledků zobrazovacích vyšetření. To však není důvod s voláním záchranky čekat. Naopak, čím dřív se pacient dostane do nemocnice, tím více možností mohou lékaři posoudit.
Acylpyrin není domácí první pomoc
Jednou z rad, které se stále mohou objevit v domácích lékárničkách, je podat při podezření na mrtvici Acylpyrin nebo Aspirin. To ale opravdu není řešení. Důvod je jednoduchý: cévní mozková příhoda může vzniknout ucpáním cévy, ale také jejím prasknutím a krvácením do mozku. Laik přitom tyto dvě situace podle příznaků spolehlivě nerozliší.
Kyselina acetylsalicylová ovlivňuje funkci krevních destiček a snižuje jejich schopnost shlukovat se. Zatímco u některých ischemických stavů má aspirin své místo v léčbě, při krvácení do mozku může být jeho podání nevhodné. Proto by o podání takového léku při podezření na mrtvici měl rozhodnout zdravotnický tým po vyšetření. Stejně tak není dobrý nápad čekat, jestli to postižený „rozchodí“ nebo se po spánku probudí bez potíží. Mrtvice není stav, který bychom měli zkoušet řešit domácími metodami.
Co má laik skutečně udělat?
„Pokud u někoho rozpoznáte obtíže výše uvedeného charakteru, okamžitě informujte záchrannou službu. Toto doporučení platí bez ohledu na věk postižené osoby, protože mrtvice se mohou objevit nejen u starších, ale také u mladších lidí, i když podstatně méně často,“ říká MUDr. Waldmann. Věk může být zrádný. U mladého člověka okolí často vůbec nepomyslí na mrtvici a hledá jiné vysvětlení. Náhlou poruchu řeči, hybnosti, citlivosti, zraku nebo rovnováhy bychom proto neměli automaticky přičítat vyčerpání, alkoholu či jinému banálnímu důvodu.
„Laická první pomoc u CMP není možná. Snahou by měl být co nerychlejší transport na specializované pracoviště,“ shrnuje to MUDr. Waldmann. To ale neznamená, že člověk na místě nemůže udělat nic. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznat podezřelé příznaky, okamžitě zavolat 155, popsat operátorovi stav a co nejpřesněji určit, kdy byly potíže naposledy nepřítomné. Poté je třeba postupovat podle instrukcí operátora a pacienta sledovat. Hlavní je zkrátka na nic nečekat. Na SvětěKreativity.cz jsme varovali i před příznaky infarktu, které též není od věci znát.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Fakultní nemocnice Motol, Prahy, AHA, ASA, YouTube prima+
Přidejte svůj názor
Komentovat