Každý jsme byli nepochybně v situaci, kdy bylo pšouknutí velmi nežádoucí. Proto jsme se tento zcela přirozený tělesný projev snažili ze všech sil zastavit.
Není to, pravda, téma, o kterém bychom běžně diskutovali u společné rodinné večeře. Nicméně je záhodno si některé věci konečně ujasnit. Hromadění plynů uvnitř střev se projevuje citelným vnitřním tlakem, tedy nadýmáním. To způsobuje značné nepohodlí a následnou snahu se ho zbavit. Něco z objemu se vstřebává do oběhového systému a vyloučí bez problémů během výdechu. Většina ale odchází střevem a následně konečníkem ven.
Jak tyto plyny v organismu vlastně vznikají?
Když trávíme jakoukoli potravu, postupuje naším organismem. Na každém místě od žaludku po střeva se odehrává část jejího zpracování. Ve střevech na ní začnou úřadovat bakterie, které ji pomocí fermentace rozkládají. Právě tehdy dochází k tvorbě plynů a také mastných kyselin. Něco z toho je absorbováno střední stěnou, většina se ovšem v citelných „bublinách“ pohybuje dál. Nakonec tak větší objem odchází známým způsobem přes konečník.
Protože jde o lidské zdraví, věnuje se tomuto tématu mnoho expertů a studií. Během jedné z nich měli studenti rektální katétr. Měřili tak průměrné množství plynu, které z nich klasickou cestou vyjde. Tento výzkum došel k průměru 705 mililitrů plynu za 1 den (476 ml – 1 490 ml na osobu). Složením se jednalo o vodík a oxid uhličitý. Jen tři z účastníků vypouštěli metan. Zbývajícím plynům dominoval dusík s odhadem asi 213 mililitrů.
Noční frekvence a jak si s nimi poradit?
Muži a ženy přitom vytvářeli prakticky totožné množství. Objem se přitom výrazně navýšil asi 1 hodinu po jídle. Zajímavé také je, že plyny během noci odcházely 2krát rychleji než v kterékoli denní době. Ty větry, které více zavání, obsahují větší množství síry. Obecně záleží jejich složení na stavu vaší střevní mikroflóry a také potravinách, které trávíte. Dlouhodobý výrazný zápach také značí možné zdravotní problémy.
Nejlepší a nejpřirozenější cestou je samozřejmě nic nezadržovat. Tělo si o vypouštění samo řekne a snaha mu za každou cenu bránit končí obvykle dosti kontraproduktivně. Chcete-li být opravdu kulturní, najděte si klidné místo, kde vám bude stačit několik minut. Vzpomeňte si například na půvabnou anekdotu, kdy chlapec sleduje dívku do parku a na tichém místě u vody se zeptá, co tu dělá tak sama. „Potřebovala jsem si prdnout,“ zní její odpověď.
Napište komentář