Této ženě byly v 11 letech diagnostikovány 2 závažné choroby, které ji dostali na 4 roky na lůžko. Její rodina v ní však ani na moment nepřestávala věřit.
Viktorii Arlen (23) byly v 11 letech diagnostikovány dvě autoimunitní choroby, které ji způsobily těžký zánět mozku a míchy. To vedlo k tomu, že spadla do vegetativního stavu a musela čtyři roky ležet na lůžku – začalo to chřipkou, která se rozvinula do astmatu, a vše vyústilo v ochrnutí nohou. Dívka během pouhých dvou týdnů ztratila cit v končetinách a během několika měsíců se dostala do vegetativního stavu, který trval čtyři roky.
Neznámá příčina
Když lékaři řešili případ Viktorie, nebyli schopni za žádnou cenu přijít na to, co je příčinou jejího onemocnění a stavů, do kterých se dostávala. V návaznosti na to tak bohužel řekli jejím rodičům, že bude ve vegetativním stavu pravděpodobně po zbytek života. 11letá dívka, která byla dřív velmi aktivní tanečnice a ráda plavala, ležela nyní bezmocně ochrnutá a v kómatu na nemocničním lůžku, přičemž její situace vypadala beznadějně. Viktorie ale po celou dobu lékaře slyšela!
Ve vegetativním stavu však musela vydržet neuvěřitelné tři roky utrpení, než jí byly konečně diagnostikovány dvě velmi vzácné nemoci, a to transverzální myelitida (zánět mozku a míchy) a akutní diseminovaná encefalomyelitida. Dnes si Viktorie pamatuje téměř vše, co se během tří let stalo, zatímco její rodiče a lékaři pochybovali, že je stále v těle.
Nikdo nevěděl, že je vzhůru a uvězněna ve vlastím těle
„Nikdo nevěděl, že jsem vzhůru a uvězněná ve vlastním těle. Ale rodiče ve mě věřili. V našem domě v New Hampshire mi zřídili nemocniční pokoj a starali se o mě. Moji bratři na mě mluvili, drželi mě za ruku a říkali mi, co se děje před mým pokojem. Přinutili mě bojovat a být silnější. Vůbec přitom ale nevěděli, že je skutečně slyším a slyšela jsem opravdu všechno,“ řekla Viktorie během rozhovoru.
Zlom přišel až čtvrtým rokem, kdy Viktorie navázala oční kontakt s její matkou, což byl začátek zlepšení jejího stavu. Poté mohla opět mluvit, trochu se hýbat a jíst, ale ochrnutí nohou však bohužel přetrvávalo. Lékaři se domnívali, že již nikdy nebude schopna chodit, takže její budoucnost spočívala v invalidním vozíku. Bylo pro ni těžké vrátit se jako do běžného života a do školy. Prožila mnoho těžkých dnů, ale její rodina se nevzdávala naděje, že jednoho dne bude opět chodit.
Malými krůčky vpřed
Rodina Viktorie bydlela u moře a sama dívka již od mládí milovala plavání. Jednoho dne ji proto bratři vzali do bazénu. Když byla Viktorie ve vodě, ihned si jí zamilovala – cítila se volná a plavání jí šlo dobře. Záhy se proto stala aktivní plavkyní a dokonce se kvalifikovala na paralympiádu v Londýně 2012, kde získala tři stříbrné a jednu zlatou medaili na 100 metrů volným stylem, přičemž vytvořila nový světový.
Viktorie se také nikdy nevzdala naděje, že bude znovu chodit. Jednoho dne se proto obrátila na pomoc centra „Project Walk“, které se specializuje na pomoc ochrnutým lidem. To byla její záchrana, protože po devíti letech nehybnosti mohla udělat své první kroky! Nyní již chodí normálně, ale jak sama říká, musí každý den trénovat, aby se její stav nezhoršoval. Zde se můžete podívat na její cestu životem:
Zdroj: ESPN
