Přemýšleli jste někdy, zdali spíte dostatečně dlouhou dobu? Odborníci zveřejnili ideální délku spánku a uvedli, jaká zdravotní rizika vás mohou potkat. Více prozradil doktor Timothy J. Legg.
Spánek je pro lidský organismus klíčový. Bez něj by se tělo nedokázalo dostatečně zregenerovat a mozek by si dostatečně neodpočinul. Protože spánkem strávíte přibližně třetinu svého života, jistě se jedná o oblast, která si zaslouží dostatek pozornosti. Nedostatek spánku, stejně jako jeho nadbytek, ovšem může vést k závažným zdravotním potížím. Vědci proto sestavili přehled, kolik hodin byste měli v určitém věku spát, abyste naplnili potřeby svého těla.
Potřeba spánku je odvislá od konkrétního věku
Ačkoliv má každý člověk jiné nároky na délku spánku, vědci z amerického institutu National Sleep Foundation (NSF, Národní spánková nadace) sestavili obecnou tabulku určující počet hodin spánku pro jednotlivé věkové kategorie. V té lidé spadající do určité věkové kategorie mají určitou potřebu délky spánku, která je nutná pro nastolení pohody každého jednotlivce. Nejvyšší potřebu spánku mají novorozenci (0 – 3 měsíce), kteří prospí 16 až 18 hodin denně.
Dále následují děti ve věku 4 – 11 měsíců, které spí 12 až 15 hodin denně. Kojenci ve věku 1 – 2 let spí v průměru 11 až 14 hodin denně. Mladší děti ve věku 3 – 5 let denně prospí 10 až 13 hodin. Mladší školáci od 6 – 13 let mají potřebu 9 až 11 hodin spánku a dospívající od 14 – 17 let 8 až 10 hodin spánku denně. Lidé ve věku 18 – 25 let, označováni jako mladí dospělí, prospí okolo 7 až 9 hodin denně. To je stejně jako dospělí ve věku 26 až 64 let. Senioři starší 65 let mají potřebu spánku nejnižší, a sice 7 – 8 hodin denně.
Málo i příliš spánku poukazuje na určitou poruchu
Přijde-li řeč na spánkové poruchy, většina lidí zná tzv. nespavost, odborně insomnii. Nespavost s sebou nese určitá zdravotní rizika, ale možná k vašemu překvapení daleko menší než její opak, a sice hypersomnie čili nadměrný spánek. Výzkumem spánkových poruch se zabývalo několik vědeckých týmů v rozsáhlých studiích. Výsledky těchto studií ukázaly, že s insomnií je spojeno o 12 % vyšší riziko úmrtí, avšak s hypersomnií je zvýšeno o celých 30 %.
Příznaky hypersomnie jsou obecně následující – spíte déle než devět hodin denně a po probuzení máte problém vsát z postele, jste neustále unavení a na spánek myslíte téměř celý den.
Hypersomnie pak může vést ke zdravotním komplikacím, jako jsou ischemická choroba srdeční, mrtvice, diabetes, obezita, migrény, bolesti hlavy a emoční a psychické poruchy (deprese, úzkost, stres). Spánkové choroby podporujete i svými návyky jako je nevhodná strava, nadměrná konzumace alkoholu, tabáku a nedostatek fyzické aktivity.
Výskyt zdravotních potíží potvrdily i rozsáhlé studie. Univerzitní nemocnice v Madridu ve spolupráci s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku provedla tříletou studii, která se týkala téměř tří tisíců dobrovolníků.
Studie prokázala, že nadměrný spánek má vliv na kognitivní schopnosti dospělých ve věku 60 let a více. Jinou studii provedlo Centrum pro kontrolu nemocí v USA na více než 54 000 dobrovolnících starších 45 let. Výsledek byl obdobný – příliš málo i mnoho spánku má škodlivé účinky na lidské zdraví.
Zdroj: MedicalNewsToday
